Jdi na obsah Jdi na menu
 


Garmin eTrex H a jak na něj

14. 5. 2010

Kdo má tuhle chytrou, byť dnes již neatraktivní mašinku, jistě ví, jak je Garmin skoupý na slovo a marně hledá, co a jak vlastně tento přístroj umí či na co je dobrý. V následujícím článku proberu praktické zkušenosti s tímto přístrojem, probereme některé teoretické možnosti a některé free komunikační programy. Nečiním si právo na geniální objevy, zajisté se ke kýženému cíli proberete vlastní a mnohdy jednodušší cestou. Ještě úvodem hned upozorňuji, že přístroj se prodává pouze s komunikačním káblem s rozhraním RS232 (D-SUB9F), které v nových noteboocích není podporováno. Technicky zdatní si můžou nainstalovat převodník RS232/USB (cca 250 Kč např. v GME). Přístroj se již doprodává a jeho cena je kolem 1800Kč (konec roku 2011). Některé přístroje se prodávají bez komunikačního káblu, sice o stovku levněji, ale originál kábl pak stojí 700 i víc Kč, což je ukázkový příklad monopolu a nestydatého nehorázního, leč legálního okrádání. Na netu je možno dohledat amatérskou výrobu takového konektoru, za pár kaček . Přístroj je nemapový.

Přístroj je určen pro turistickou navigaci a přednostně pracuje s tzv. body zájmu, WPT. Proto se většina funkcí vztahuje na použití těchto bodů. Jelikož se názvosloví plete a často mylně zaměňuje s trasovými body, a navíc WPT může být i na pozici trasového bodu (nikoliv však opačně), budu tyto pojmy důsledně rozlišovat (vysvětleno níže). Kromě toho se často neodlišují pojmy trasa, stopa a cesta, což má za následek další vnesení chaosu do již i tak chaotického názvosloví.

A. Satelitní navigace obecně

Princip satelitní navigace (zde popisované americké GPS) je dostatečně popsán jinde a není třeba to kopírovat. Pro vlastní užívání je třeba mít na paměti:

-Zapnutí přístroje provádíme venku.

V tomto případě přístroj hledá signál družic a porovnává je s pozicí podle svého almanach souboru, jež má uložen v paměti. Trvá to několik minut (max.3).

- při zapnutí přístroje se nepohybujeme

Při inicializaci je potřebné, aby si přístroj porovnal aktuální pozice satelitů s almanachem, pohyb jej zbytečně mate a trvá to pak déle, než stanoví rozumnou odchylku měření. Obvykle je začátek trasy "ujetý" o několik desítek m.

Pokud zapneme přístroj uvnitř budovy, zpravidla nenajde dostatečný počet a silný signál družic a přístroj začne vymýšlet nesmysly. Především se zeptá, jestli máte vůbec signál, a po ignoraci si vyvodí, že jste se přesunuli o tisíce km jinam, případně že byl dlouhou dobu vypnut. Pokud s takto zapnutým přístrojem vyjdeme ven, trvá řádově minuty, než se zinicializuje (především obnovuje svůj almanach, což může trvat i deset minut).

Stejně se chová, když byl dlouhou dobu vypnut a bez baterií a ztratil údaje o reálném čase a pozici družic.

Přesnost měření

Tahle otázka nás zajímá nejvíc a my si rozebereme některé poznatky

1. Měření souřadnic

Měření pozice a z toho vyplývající výpočet souřadnic je dán principem GPS. Princip komunikační zprávy (almanach souboru) je geniální v tom, že přístroj předem ví, kde se budou družice nacházet v určitém času dopředu, tedy predikce drah. Tím pádem nemusí a v podstatě ani není schopen zaznamenat směrovost signálu (azimut a elevaci), natož u 12 družic současně. Stačí mu tedy přijmout signály z jednotlivých družic a změřit tak dobu příchodu signálu; vzhledem k známému času odeslání vzorků a znalosti jejich okamžité pozice pak podle doby příchodu signálu vypočte aktuální souřadnice a výšku. Je jasné, že vzniknou určité odchylky, resp. nepřesnosti, ale je udivující, jak jsou, vzhledem k principu GPS, malé.

2. Odchylky a jejich korekce

Signál z družic letí rychlostí světla, a právě přesnost změření (cca 60-80 ns) tohoto titěrného času je rozhodující.

Přístroj si také vybírá družice podle určitého klíče, které jsou v dobré viditelnosti, příznivém elevačním úhlu a prostorovém rozmístění a přiřazuje jim tak větší váhu (prioritu) při výpočtu. Další družice výpočet zpřesňují. Princip výpočtu je trochu složitější a není předmětem tohoto článku (je popsán na wikipedii).

K eliminaci odchylek přispívá též systém DGPS, jedná se o diferenční korekci s podporou pozemních stanic. Není běžně dostupný. Jiný podobný korekční systém je WAAS, EGNOS a pod.. V blízké budoucnosti bude možné používat i kombinované navigace pro systém GPS, GLONASS či nedejbože už 10 let tužebně očekávaný GALILEO... a tak zlepšit přesnost navigace (což myslím, že civilům nebude stejně umožněno) nebo alespoň vykrýt místa s nedostatkem signálů.

Praktické odchylky jsou tedy zapříčiněny m.j. :

-nepřesný čas. I když družice používají dvojí atomové hodiny, přesto je nutno korigovat jejich čas stacionárními stanicemi, koriguje se nepřesnost otáčení Země a též dilatace času (podle Einsteinovy Teorie relativity).

-reálný čas přístroje. Přístroj GPS přijímá reálný čas z družic a koriguje si ho podle průměrné doby příchodu signálu, je teoreticky stejně přesný a obecně velmi přesný.

- ionosféra. Ionizovaný vzduch ve vysokých vrstvách atmosféry ovlivňuje směr (lom) signálu a jeho rychlost šíření, především jej láme a tak přijatý signál putuje k přístroji déle, než by v přímém směru měl. Korekční údaje o stavu atmosféry nese aktuální almanach soubor a korekční konstanty jsou tedy zzahrnuty již do výpočtu.

- odchylka nadmořské výšky od elipsoidu. Tvar zemského povrchu (geoid) není symetrický, rovnoměrný a matematicky popsatelný, proto byl zaveden matematicky definovatelný model elipsoidu. Na něj je aplikován výpočet souřadnic, což by nebylo rozhodující, protože souřadnice jsou jen jedny bez ohledu na nadmořskou výšku. Odchylka skutečné výšky od elipsoidu, především však členitost terénu mají za příčinu, že časová normála signálu z družice neopisuje na zemském povrchu ideální kruh, resp. elipsu, nýbrž nepopsatelný, jen ztěží elipsovitý tvar s členitým obvodem. Tím se tedy naměřené normály vztažené k elipsoidu protínají sice v jednom bodě, ale s velkou nepřesností. Teprve přijetí signálu z více než tří družic tento výpočet zpřesňuje. Nadmořská výška se pak vypočítává ze signálů alespoň čtyř družic, přičemž se opraví o průměrný rozdíl povrchu elipsoidu od hladiny moře na dané zeměpisné šířce.

- pohyb přístroje. Zatímco pohyb družic lze předvídat a určit jejich polohu v daném okamžiku než se uloží všechny signály u časového vzorku, pohyb GPS přístroje nelze předvídat ani směrově, výškově nebo rychlostně. Než se přijmou signály a provede výpočet, přístroj urazí určitou vzdálenost a tak v tomto vzorku dochází k nepřesnosti měření pozice. Ta se určí podle signálů, jak přišly a přístroj vypočte svou polohu vztaženou k jejich jednotnému času. V té době ale už je jinde. Než dojde k dalšímu měření, které se opakuje každou sekundu, urazíme např. při rychlosti 50 km/h asi 14 m. V turistické praxi je tato odchylka zanedbatelná.

- nevhodné rozmístění satelitů. Někdy jsou satelity příliš nízko nad obzorem, nebo "v linii" či řídce, což závisí na momentálním čase a zeměpisné poloze, zejména zeměpisné šířce.

-nepřesná poloha satelitů na oběžné dráze. Různé síly způsobují odchýlení satelitu jak výškově, tedy i rychlostně, tak stranově. Tato odchylka je zanesena do navigační zprávy a reálná poloha se koriguje motory družice.

- záměrně nepřesné údaje z družic (SA). Tato funkce je momentálně vypnuta.

-odrazy a stínění signálu. Největší nepřesnosti vznikají právě zde. Signály se odráží od budov, skal či vodní plochy, jsou stíněny terénem, stavbami či stromy. Podobně ztráta signálu v lese, roklích, tunelu či jeskyni. Přístroj přijme nereálný signál nebo ztratí nejváženější družice a výpočet je pak méně přesný, ne-li nemožný.

- nepřesnost výpočtu. Základ je dán již vzpomenutými faktory, dále může narůst zaokrouhlením souřadnic vysílaných i vypočtených, zaokrouhlení času (délky) příjmu signálu, pak třeba výpočtovým algoritmem podle SW vybavení přístroje.

Prakticky:

 navzaklpojmy.jpg

Rozptyl přesnosti výpočtu:

 a/ z pohledu uživatele, kdy je v terénu přesný bod A a vypočtený bod 1 je kdekoliv v kruhu o poloměru odchylky nepřesnosti ( tvar kruhu je použit pro zjednodušení)

b/ z pohledu přístroje(1), který vypočetl jistou polohu z dostupných signálů vztaženou k jedinému bodu Země (matematicky i kartograficky přesně definovanou). Tato poloha ovšem nesouhlasí se skutečnou polohou na Zemi 

c/ rozložení pravděpodobnosti vypočtené polohy vzhledem k polohám fyzického a vypočteného bodu, zjednodušený obrazec

d/ nesprávná interpretace odchylky

-----------------------------------------------------------------------------

Příklady odchylky měření stopy / délky trasy:

 navprodlouzeni.jpg

a/ Prodloužení vypočtené trasy (fialová) oproti reálně ujeté (červená) vlivem bočních odchylek. U přímé trasy je velká hustota bodů ke škodě.

navzkraceni.jpg

b/ Zkrácení vypočtené trasy vlivem nízké hustoty(A-B-C) nebo výpadku bodů(C....D)

 navodrazy.jpg

c/ deformace signálu vlivem odrazu podél okraje lesa nebo vodní hladiny. Přístroj mylně ukazuje i malou odchylku, ve skutečnosti je větší. V lese a hustém porostu se signál ztratí, resp zeslábne nebo deformuje tak, že přístroj některé vzorky nevypočte. V reálu tak ukáže kratší trasu, protože měří jen vzdálenost mezi body a drobné kličky vynechá. Někdy zas odrazy signálu tento "lítá" a naměří delší dráhu.

Naměřená trasa může být klikatá od nestabilního signálu, nebo naopak zkrácena pro nevypočtení některých bodů.

B. Nečekejme zázraky

Kdo má představy, že tento přístroj mu kdykoliv řekne, kde se nachází, nebo ho povede za ručičku, tak je na velkém omylu a měl by si objasnit, na co takový přístroj vlastně potřebuje. Mrkněme ještě na patrně jedinou slušnou recenzi na netu.

ETrex H je inovovaný typ eTrex, má citlivější čip Mediatek a snad s novým firmware i lepší algoritmy pro výpočty. Je velmi přesný; přesnost je na hranici technických možností civilního signálu GPS a činí obecně cca 10m, za příznivých podmínek 3-4m, někdy i méně. Je to přijímač GPS nemapový, čili přístroj sám ví, kde se nachází (pouze souřadnice), ale nedokáže to interpretovat do mapy.

Tahle "slepá" navigace má svá úskalí a neznalému se může jevit jako nepoužitelná; nicméně, pokud budete respektovat jisté zásady, tak i takovýto přístroj vám bude moc užitečný. Předpokladem je ovšem spolupráce s PC nebo jinou aplikací digitálních map, jinak jste ztraceni. Přesto má tento přístroj (a jemu podobné) stále své místo mezi uživateli.

My se budeme snažit vytěžit z tohoto přístroje vše, co nabízí. Nyní je čas prostudovat si  manuál

C. Funkce přístroje

a/ Kompas. Přístroj nemá vnitřní magnetický kompas, tedy nezná své momentální natočení například podélné osy k severu. Přístroj také předpokládá, že jel držíte v poloze vodorovné "vrchem od sebe" a tak se ukazatel azimutu vztahuje k této poloze. Při jiném natočení přístroje se "kompas" nenatáčí, což poskytuje určitou nevýhodu, ale i jisté výhody. Jak tedy funguje kompas? Je to v podstatě GPS pohybový kompas, který vypočítává z posledních bodů pohybu směr k severu. Je tedy potřebné mít přístroj zapojen, být v dosahu družic a být v pohybu, tedy nejraději jedním směrem a co nejrychleji; pak si přístroj vyhodnotí ze dvou bodů váš směr pohybu, který promítne na displej (teď pouze v podobě kompasu ). Je jasné, že použití kompasu je jen hrubě orientační, zejména, pokud jdeme pěšky. Příčiny a důsledky budou rozebrány jinde. Přístroj umožňuje zvolit kompas zeměpisný nebo magnetický - my volíme zeměpisný, ale kdyby se někdo spletl, tak v oblasti střední Evropy to nevadí (deklinační odchylka pro ČR je cca 4°, tedy zanedbatelná). Pokud používáme navigaci se šipkou, můžeme a využít i jiné podrobnější úhlové funkce (bude doplněno níže). 

Poznámka: Pokud chceme v průběhu navigování použít funkci kompasu, tak se řídíme kompasovou kružnicí a ignorujeme šipku.

b/ Úhlové vyjádření směru v 360-ti stupních kružnice.

U azimutální orientace potřebujeme vždy nějaký cíl, abychom mohli využít tyto funkce. Použijeme tedy při navigaci dle odpovídajících příkladů. Co nám přístroj nabízí za hodnoty:

Azimut (obecně): horizontálně orientovaný úhel natočení vztažený k přímce, směrující z bodu pozorovatele k severu. Základem je Sever (N; 0°), ve směru hodinových ručiček pak Východ (E;90°), Jih (S;180°), Západ (W;270°). Pokud v tomto článku použiju termín azimut, jedná se vždy o úhel sevřený mezi linií k severu a příslušným směrem, odečítaným ve směru hodinových ručiček. 

-směr pohybu; (pochodový úhel; pochodový azimut), tedy prodloužená přímka směru aktuálního pohybu protínající se s přímkou pozorovatel- sever (jih- sever). Azimut (směru) pohybu je tedy proměnlivý podle toho, jak uživatel zatáčí po cestách nebo z jiného důvodu. Směr pohybu je za ideálních podmínek totožný se směrem natočení a u turistiky se toto také předpokládá. 

-směr na cíl: úhel, sevřený přímkou k severu a přímkou k cíli; je vztažen k okamžitému bodu pozorovatele. Pohybem pozorovatele se mírně mění i směr k cíli, zejména pokud se k němu pohybuje příčně. Směr na cíl není závislý na natočení pozorovatele.

-směr k příštímu cíli: pokud trasa obsahuje dílčí body, přes které je třeba projít, tak tento směr interpretuje úhel (azimut) k příštímu bodu. Po jeho dosažení se zobrazí opět další cíl. Toto je prakticky totožné jak při bodové, tak trasové navigaci. Zde musíme mít na zřeteli, že v blízkosti zlomových bodů šipka silně lítá a to musíme zohlednit při navigování, resp. již při tvorbě trasy.  

-kurz: je úhel, který svírá přímka počátečního a koncového bodu trasy s přímkou orientovanou na sever, čili je to také azimut; tento úhel se počas trasy nemění. V praxi má opodstatnění např. při letecké či lodní navigaci, při turistice má pouze okrajový význam. Především je kurz nezávislý na naší momentální poloze a směru, vyjádřuje také nejkratší trasu od startu k cíli vzdušnou cestou. Navigace podle kurzu má svá pravidla a v turistice i své záludnosti.

-do kurzu; od kurzu: opět azimutový úhel, který vypovídá, pod jakým azimutem máme jít, abychom se dostali na kurzovou přímku. Ovšem nenavádí na kurzovou přímku kolmo, ale jakýmsi kompromisem, vypočteným podle mně dosud nezjištěného principu. Opět v turistice bez valného významu.

Úhel (neazimutální): úhel vztažený k protínajícím se přímkám bez orientace v rovině, vyjádřený opět v úhlových hodnotách kruhu, rozděleného na 360°. Není tedy vztažen k severnímu pólu. Při navigaci se tento pojem používá okrajově.

-otočka: (neazimutální) úhel, který svírá aktuální směr pohybu s aktuální přímkou směru na cíl; vyjádřuje tedy, o kolik se musíme otočit, abychom směrovali přesně na cíl. Pakliže to uděláme, úhel otočky = 0. Jelikož jde o absolutní úhel, bývá doplněn  znakem L nebo P (vlevo nebo vpravo). Parametr je důležitý v letecké a námořní dopravě, v turistice se kvůli terénu nevyužívá. 

- úhel natočení: je to úhel, svírající osu pozorovatele (lodi, letadla) se směrem pohybu; jak bylo řečeno, u turistiky se o něm neuvažuje, význam má při letecké a námořní navigaci, kde osa plavidle nemusí být shodná se směrem pohybu (vliv bočních proudů, větru ap.)

c/ délkové hodnoty

U délkových hodnot s výhodou použijeme jak bodovou, tak trasovou navigaci, se všemi svými výhodami a nevýhodami (rozeberu dále). Hodnoty vzdálenosti jsou:

- vzdálenost k cíli: v tomto případě jde vždy o  přímou vzdálenost, tedy vzdušnou čarou od aktuální pozice pozorovatele k cíli. Pokud je ovšem sestavená trasa podle více bodů (WPT nebo TRK), a my se podle této trasy navigujeme, je vzdálenost součtem všech dílčích vzdálenosti mezi všemi body až do cíle. Čím víc dodržujeme předepsanou trasu a čím více bodů je definovaných, tím je měření přesnější.

- do příštího cíle: opět vzdálenost vzdušnou čarou k následujícímu dílčímu bodu trasy (WPT či TRK, podle způsobu navigace)

- příčná odchylka: vzdálenost kolmým směrem na kurzovou přímku; Při navigaci na cílový bod ztrácí význam, protože její dodržování nemusí notně vést nejkratší vzdáleností k cíli (vzhledem k terénu), a ani po nejlepší cestě. Čím dál jsme od kurzu, tím menší smysl má řídit se podle něj. Na druhou stranu, při způsobu navigace bez cílového bodu je užitečná a měli bychom se jí pokud možno co nejvíce držet, a pokud nechceme minout cíl, tak alespoň krátce před cílem co nejvíc minimalizovat. 

-délka trasy: ukazuje denní délku trasy, resp. od bodu vynulování. V tomto případě ukazuje délku lomené trasy, vypočtenou z bodů automatického záznamu, podle zvoleného intervalu. Je tedy poměrně přesná. Může mít odchylky podle dalších obecních vlivů na přesnost.

-celkové počítadlo vzdálenosti: vzdálenost ujetá od začátku používání přístroje, nejde vynulovat

d/ časové hodnoty

-čas pohybu; zaznamenává dobu, když je přístroj v pohybu, vztaženo k času vynulování trasy. Přístroj má vlastní algoritmus, kdy vyhodnotí příliš pomalý pohyb jako stání; to musíme mít na zřeteli zejména, pokud se pohybujeme v blízkosti cíle (cca 10m a rychlostí pod 5 km/h), zde již navigování selhává.

- čas zastávky; zaznamenává dobu, kdy se přístroj nepohybuje. Přístroj má vlastní algoritmus k výpočtu minimální rychlosti, kdy ji pokládá za nulovou, resp. od které zaznamenává čas pohybu.

-celkový čas trasy; součet předešlých časů

-čas do cíle; přepočtený čas podle průměrné rychlosti, tedy jak dlouho ještě pojedeme do cíle.

- čas v cíli; podle předchozího, ale ukáže předpokládaný čas (UTC+?) v cíli 

-čas do příštího bodu, pokud méme dílčí body trasy

-hodiny; hodiny reálného času UTC. Aktuální poledníkový čas, pokud máme správně seřízeno časové pásmo a posun letního času. Hodiny jsou aktualizovány z atomových hodin družic, považujeme je tedy za absolutně přesné.

-východ, západ slunce, lov a rybolov (čas v reálných hodinách UTC). Předdefinované hodnoty v přístroji, přepočteny na aktuální pozici a nastavené časové pásmo

e/ rychlostní parametry

Jelikož již jsou k dispozici údaje o času a vzdálenostech, tak lze lehce vypočíst i odpovídající rychlostní parametry, a přístroj toho využívá:

-max.rychlost: vztažená k bodu vynulování trasy

-prům. rychlost (celková): spočtena ze vzdálenosti od bodu vynulování po aktuální bod a uplynulého času bez ohledu na zastavení

-prům.rychlost pohybu: spočtena jako výše, bez započtení doby zastávky

-rychlost: okamžitá rychlost, spočtena z posledních dvou bodů a času mezi nimi. Při nižších rychlostech ukazatel dost kolíše, byť výsledné měření je přesné.

- rychlost přiblížení (k cíli): absolutní rychlost k cíli (horizontální); může být tedy kladná, nulová nebo záporná

- vertikální rychlost: přepočtena podle nadmořské výšky dvou předešlých bodů

f/ zájmové body, čili Waypointy (WPT)

-ručně uložené nebo importované body nezávislé na trase či reálném využití. Bod je v GPS přístroji viditelný a editovatelný; má svůj 6-ti místní název, má pak své souřadnice ve zvoleném formátu a možno mu přiřadit i nadmořskou výšku či ikonku. Bod se tvoří v menu "záznam bodu"; jako implicitní se nabízí automatický název a aktuální souřadnice místa, je možno ho hned uložit nebo změnit. Body je možné také hromadně naexportovat z mapové aplikace, ze stránek Geocachingu a různých obslužných programů. Přístroj akceptuje formát "gpx". WPT pak slouží pro zevrubnou orientaci, jako dílčí cílové body, důležité orientační body, info o průběhu trasy, ale také se z nich sestavuje trasa k navigaci. Body jsou v přístroji viditelné a opětovně editovatelné, je tedy možno je dodatečně upravit. Výhoda spočívá mj. v tom, že je možno najít nejbližší bod(y), sledovat jejich vzdálenost, možnost výběru bodu a navigace k němu či sestavení trasy k navigování či předběžnému uložení. .Přestože trasa vytvořená z WPT se jeví podobně jako trasa z TRKPT, či je WPT v této trase kvazi ve funkci TRKPT, při samotné navigaci mají WPT odlišný význam a po exportu trasy je možno získat WPT nezávisle na TRKPT, pro další individuální použití. 

Jelikož výklad pojmů je nejednoznačný a v manuálu se WPT označuje často jako trasový bod, budu v případě nejednoznačnosti tyto dva pojmy odlišovat zkratkou WPT, TRKPT a trasu sestavenou z WPT budu označovat jako WPT trasa.

g/ trasa a trasové body, (TRK, TRKPT)

-trasový bod (TRKPT) je bod trasy, který se tvoří při editaci trasy v mapovém prostředí ručně nebo automaticky, nebo se tvoří v navigačním přístroji automaticky ukládáním (zapisováním) okamžité polohy podle zvolených kritérií. TRKPT má základní atributy pouze souřadnice; pokud byl editován v přístroji jako bod stopy, nese ještě atribut elevace a čas UTC. V externím editoru je mu možno někdy přiřadit i název(cykloserver.cz). Tyto body ovšem v přístroji nejsou vidět a pro případné využití k navigaci je možno využít jen celou trasu (byť fyzicky můžeme začínat kdekoliv jinde)! 

-trasa (TRK) jako lomená čára z trasových bodů, viz výše.Trasa je tedy hustá posloupnost bodů trasy, jejíž lomení se zanedbává a je tedy velmi přesná co do navigace, tak do informací o průběhu a cíli trasy. TRK v přístroji není nijak upravitelná či editovatelná, je možno jí použít pouze k obousměrné navigaci. Atributy délky rychlosti a pod. v přístroji ani v souboru neexistují, tyto parametry vypočítává teprve přístroj nebo příslušný program /editor). Jak bylo uvedeno výše, podobně jako trasa se chová i stopa, dokonce je možné ji uložit jako projetou trasu, v tom případě přístroj odmaže časové značky a zredukuje počet bodů, čili ji přeformátuje na trasu. Totéž učiní se stopou většina editorů, např. cykloserver nebo bikemap, zredukují počet bodů na asi 400 a zobrazí stopu již jako trasu. Pozor tedy, zachovávejme si originál stažené stopy, abychom je nenávratně nezničili. 

Sestavení trasy pro navigaci

a/ Trasa vytvořená z WPT. Pokud vytvoříme nebo importujeme do přístroje WPT, můžeme z nich vytvořit trasu. Trasu je pak možno pojmenovat. Interně ale v přístroji trasa vznikne až při navigaci, přístroj zaznamená trasu jako prošlou trasu, tedy zaznamená a uloží jednotlivé pozice jako TRKPT, z jejichž údajů pak počítá parametry trasy. Interně jsou tedy uloženy pouze TRKPT. Zajímavý je nyní pohled do exportované tabulky; trasa je uložená pouze z TRKPT a WPT v ní nejsou! WPT jsou v tabulce zvlášť (pokud jsme je ovšem stáhli) na listu WPT a jsou tam všechny, co v přístroji byly. Z toho plyne např., že prvotní navigace podle WPT-trasy je hrubá, ale využívá se komfortu WPT; naopak takto projetá stopa (nebo i naexportovaná TRKPT trasa) již WPT neobsahuje, ale je mnohem jemnější. Tyto rozdíly je třeba postřehnout a při navigaci kombinovat výhody obojího, jak uvidíte v dalším.

b/ Trasa TRK naimportovaná  z PC, nemá časové značky, hustota bodů je řidší, ale neobsahuje zajížďky, odchylky z trasy, vracení, bloudění a chyby navigace, např. vypadnutí signálu. Je tedy základem pro TRK navigaci. Nevýhodou je slabá informační hodnota jednotlivých bodů, protože nemá valný význam pojmenovávat tyto body. Trasa výrazně šetří paměť přístroje, které je zoufale málo. Takovéto navigování se používá často, protože v přístroji se již během navigace vytvořit nedá (neexistence mapy). Trasa je i velmi přesná, pokud se přesně a pečlivě připravila, ale je ji třeba i přesně dodržovat. 

c/ TRK navigace z prošlé stopy, tímto se myslí v přístroji uložená projetá trasa, kterou můžeme využít např. při zpětné navigaci. Její jednotlivé body jsou zaznamenány v předem nastaveném intervalu, tyto body se nedají v přístroji editovat, tudíž z nich nejde sestavit trasa. Tuto trasu je možno uložit a opětovně vyvolat a použít celou pro zpětný pohyb k začátku (cíli) trasy. Tato trasa má ale významnou hodnotu pro zhodnocení trasy, sestavení deníku jízdy a další zkoumání trasy. Přesto při zpětné navigaci, zejména pokud byl náš pohyb náhodilý, bychom se měli řídit spíš dopředu vytvořenou TRK trasou, nebo prozřetelně si ukládat po cestě WPT. Po exportu je možno TRKPT zredukovat či upravit, takže je trasa použitelná jako každá jiná, ale již se připravujeme o časové značky (pozor, většina prohlížečů trasu automaticky redukuje a odstraňuje časové značky).

d/ c/ TRK navigace z uložené stopy. Je to navenek stejné jako v předchozím, ovšem uložená stopa je již redukovaná. Výhodu má v tom, že začátek navigování nezačíná u okamžité polohy, ale podle uložené stopy.

d/ navigace podle bodů cesty (RTE-route). Cestu lze editovat v některých aplikacích, obecně jde o vektorový popis jednotlivých křivek cesty. Taková trasa je pak zpracována v příslušné mapové aplikaci a náš přístroj ji nezpracuje. Některé aplikace, např. bikemap.net tvoří pseudoroutovatelnou trasu, tedy trasu tvořenou magnetickým přichytáváním převedou na množství jednotlivých TRK, což sice umožní přesnou navigaci, ale u dlouhé trasy pak narážíme na problém tisíců bodů, které navigaci zahltí. Doporučuji při vlastní editaci vypnout funkci magnetického přichytávání, zejména u terénních tras se vyhnete zbytečným nervům - jednak ani tato trasa není totožná s fotografickou mapou, při editaci často přichytávání končí a editor vybírá samovolně jiné objížďky, které nechcete.

D. Souřadnicové formáty a systémy

Zemský povrch je zakótován v některém souřadnicovém systému. Ten tak tvoří souřadnicovou síť, která má své zvláštnosti. Především je to zeměpisná délka, která má obecně 360°(úhlové jednotky, poledníkový úhel), ale je rozdělená na východní a západní po 180°. Pak je tady zeměpisná šířka, je to rovnoběžkový úhel od rovníka až k pólu, čili 90°, severně , nebo jižně. Protože poledníky jsou nerovnoběžné, i síť je na pohled jakoby lichoběžníková (ve skutečnosti třírozměrná, tedy sférické lichoběžníky) a směrem k pólu se zužuje. Proto je laický výpočet vzdáleností podle souřadnic velmi složitý a v praxi nepoužitelný. Rozsah tohoto článku není určen na podrobnou interpretaci tohoto problému.  

Přístroj pracuje s mnoha souřadnicovými formáty, které automaticky převádí podle aktuálního nastavení. V praxi si vnitřně ukládá body v desetinném formátu, exportuje je taktéž v obecném desetinném systému, totéž při importu si automaticky rozpozná použitý systém a ukládá si ho podle desetinného systému, zobrazuje však v přednastaveném formátu přístroje nebo příslušného programu. Používáme vesměs systém WGS 84, formát SSmm.ddd nebo SSmmss.d podle okolností.

Např. sestavíme trasu z WPT/TRK bodů a uložíme do přístroje. Přístroj ukazuje zvolené WPT/TRK ve formátu, který máme přednastaven, např.SSmmss.d. Když trasu exportujeme do gpx, tak v náhledu souboru vidíme desetinný formát (D,DDDD) Totéž vidíme v libovolném souboru gpx externě editovaném. Po importu do přístroje nebo do editačního programu opět vidíme WPT/ TRK ve zvoleném formátu, atd.

E.. Navigace
1: Přístroj jako kompas

 navkompas.jpg

Chceme jít pod azimutem 330°. Z pozic 1 a 2 přístroj vypočte směr pohybu, v bodě B zaktivuje kompas. Podle kompasu pak se natočíme na správný azimut (pohyb po červené čáře). Zde jsme tedy na správném azimutu, ale vzdáleni od původního kurzu o příčnou odchylku, měnící se zejména terénními překážkami. Taktéž samotný azimut má odchylku podle bočních odchylek polohy. Kompas nás tedy navede na správný azimut, nikoliv však směr k cíli. Bez korekce příčné odchylky (paralaxy) a znalosti cílového místa pak cíle nebude dosaženo (pro eliminaci paralaxy tuto metodu v neznámém terénu kombinujeme metodou podle bodu 3 v následujícím).

 -----------------------------------------------------------------

 2: Jednobodová zpětná navigace bez cíle

navzpetnavigace.jpg

 Jdeme do neznámého města či terénu bez cíle, nemáme přípravu z mapy, ale máme GPS s sebou. Zapneme přístroj a když se zinicializuje, uložíme si aktuální pozici A. Tedy nějaký výchozí bod ve městě, či na začátku lesa, kam se posléze vrátíme. Máme tedy uložen jediný bod, a to ten nejdůležitější. Pak se již můžeme libovolně pohybovat, třeba i s vypnutým přístrojem. Nyní víme, že kdekoliv na trase zvolíme navigaci k tomuto bodu, tak budeme vědět vzdálenost a směr od něj (k němu). To nám spolehlivě postačuje k návratu, pokud máme dostatek času a nezradí nás baterie. Kromě toho máme v záloze další možnosti, včetně záznamu trasy (červená čára), podle ní se také můžeme vrátit. Také můžeme vytvořit druhý bod při návratu a využít tak info o kursu, otočce, do kursu 

Další rozbor: Při návratu (z bodu F) nemusíme kopírovat stejnou trasu, ale se můžeme vrátit i přímo (žlutá čárkovaná), pokud to terén dovoluje. Zde by bylo prozíravé uložit si bod D (most), jako kritický WPT, přes který se musíme vrátit. To už ale přecházíme na navigaci vícebodovou. Pak si vybereme cestu podle délky nebo obtížnosti. Nejkratší cesta je fialová čárkovaná; nejdelší, ale nejspolehlivější je původní stopa červená, ale v některých případech, kdy jsme se např. motali na houbách, nepoužitelná. Vytvoření dílčích WPT je tedy velmi vhodné a za každých okolností doporučuji (body v závorce). Z příkladu vidět, proč nemá smysl používat kurzovou navigaci, na rozdíl od lodní nebo letecké navigace.

Zpětnou cestu je tedy dobré změnit na dvoubodovou, podle př.3.

------------------------------------------------------------------------------

3: dvojbodová cílová navigace

Pokud máme cíl cesty zaznamenaný jako WPT, tak si na výchozím místě 1 vytvoříme i výchozí WPT a můžeme si užívat výhody dvojbodové navigace. Např. kurz, příčná odchylka či otočka. V průběhu trasy pak ukládáme další významné WPT. Máme též možnost přímého postupu k cíli. Využitím kurzu, resp. okamžitého směru na cíl, je eliminovaný paralelní azimut, tedy paralaxa.

 navcilovybod.jpg

Zde musíme mít zadanou pozici cíle, kam se chceme dostat. Tedy bez pomoci předem připravených souřadnic to nezvládneme. Pokud tento cíl máme, pak navigace k němu i zpětná navigace je stejná jako v dalších případech. Přesto je prozíravé, např. v případě vodní překážky, uložit si tento kritický bod, ale to už bychom měli vícebodovou navigaci :))

 -----------------------------------------------------------------------

4: Vícebodová navigace

V návaznosti na předchozí, je možno ukládat si aktuální pozice důležitých bodů, obecně např. most, rozcestník ap. Přes tyto body se pak můžeme vracet a vyhneme se tak bloudění a hledání cesty zpět. K navigaci si pak sestavíme z bodů trasu, nebo jdeme jen orientačně např. k nejbližšímu bodu. Návrat bude rychlejší. Pokud si tyto body vytvoříme již předem jejich editací, včetně cíle, pak se jedná o nejpoužívanější vícebodovou navigaci (podle WPT).

 navzaklpojmy2.jpg

Zde máme v každém okamžiku k dispozici údaje o vzdálenosti, času a směru k příštímu bodu (fialová), kurz (zelená), příčná odchyka (žlutá), do kurzu, otočka (modrá), vždy čas, směr a vzdálenost do cíle a další. Červená čára je skutečná trasa. Tento způsob navigace doporučuji na každou cestu. My již víme, že i bez ukládání bodů se nám uloží projetá trasa, ale jak bylo uvedeno, ne vždy je výhodné stejnou cestou se vracet.

 ---------------------------------------------------------------------------

5. Speciální případy navigace

Jedna z méně používaných metod, kdy máme k dispozici jen směr na cíl a vzdálenost je tzv. projekce bodu. Tuto úlohu jde řešit i jinými způsoby, my však využijeme schopnost našeho přístroje. Popsané to je v odstavci Jiné použití přístroje.

6. Trasová navigace, po trasových bodech TRK

Vyhledáme v přístroji projeté trasy (skutečně projeté stopy, nebo naimportované trasy) a zvolíme, jestli budeme navigovat do cíle nebo k začátku. Nyní se tedy jedná o trasovou navigaci; navigace je velmi přesná podle hustoty bodů, čili my víme, kde přesně máme odbočit nebo kterým směrem pokračovat. Máme také velmi přesný přehled vzdálenosti i časů do cíle, vzdálenost k příštímu bodu, úhly a další parametry. Pokud ovšem sejdeme z trasy, pak navigace tápá, než vás nasměruje na příští bod, protože obecně navádí na příští bod a pokud ho obejdeme, neváhá vás navádět i několik km zpět. A to i v případě, pokud se od tohoto bodu již vzdalujeme. To je samozřejmě špatné; v takovém případě přepneme na navigaci bodovou, pokud WPT máme uloženy. V případě více tras, kdy hrozí přeplnění paměti, je vhodné připravit si WPT do papírových podkladů. Trasová navigace se hodí ve velmi členitém terénu nebo zástavbě, kde musíme přesně dodržet trasu. Výhody přesné navigace byly nastíněny; nevýhodou je, že snadno přehlédneme důležité body (orientační, nebo předpokládané odbočky, zajížďky, či odpočinkové body.


7. Jiné použití přístroje

a/ Projekce bodu - navigace podle zadaného azimutu a vzdálenosti od určitého WPT. Jelikož přístroj umí vypočítávat úhly a vzdálenosti mezi body, bylo by nefér, kdyby nebyla možnost též spočítat neznámý bod. Tento problém jsem původně řešil graficky zpětnou navigací, my ale využijeme funkci přístroje.

Tato možnost je v menu nenápadně skrytá a dostaneme se k ní z karty Menu- Ulož.body- (vybrat bod)- Přehled o waypointu- Projekt. Vyzve nás k zadání vzdálenosti, azimutu,atd. a nový vyprojektovaný bod můžeme hned uložit nebo zvolit navigování. Výchozí bod musí být samozřejmě definován.

b/ navigace na určený azimut. Určeným azimutem může být třeba úkol, postupovat z bodu A např pod azimutem 90, než natrefíme na nějaký obecný cíl cesty. Nyní nás nezajímají souřadnice cíle, ale je dobré se k nim přiblížit. Zadáme tedy opět projekci, azimut je daný a vzdálenost dáme nějakou větší, podle odhadu cíle co nejreálněji. Na tento bod se pak budeme navigovat, zajímavé je, že se jak se blížíme k cíli, se postupně zmenšuje či eliminuje paralaxa. Kromě toho můžeme využít kurzovou navigaci (úhly, otočky, příčná odchylka a pod.

c/ Záznam stopy. Předpokládejme, že nepotřebujete navigovat, ale v zájmu pozdějšího vyhodnocení si jen stopu uložit a případně označit nějaké zajímavé místo. Není pak nic snadnějšího, než zapnout přístroj a mít ho u sebe. Případně si uložit i příslušné zajímavé body. Záznam pak uložíme do přístroje a později vyexportujeme do PC, zde připomínám řádné označení, abychom věděli, že jde o stopu, a řádné uložení.

d/ záznam bodu. K uložení souřadnic určitého místa, např. důležitého rozcestí, kulturní památky a p. použijeme funkci záznamu bodu. Nezapomeňme na vhodné pojmenování. Využijeme při zpětné navigaci nebo pozdějším použití, vřele doporučuji používat co nejčastěji.

e/ výpočet vzdáleností. Předpokládejme, že potřebujete zjistit vzdálenost dvou bodů, jejichž souřadnice znáte. Tyto body zadáme do přístroje, sestavíme z nich trasu a hned se nám vypočte vzdušná vzdálenost i azimut, aniž bychom museli zahájit navigaci.

f/ převod formátu souřadnic: nastavíme formát souřadnic tak, jaké máme k dispozici a tyto zadáme do přístroje jako body WPT. Pak v menu změníme formát souřadnic na jiný a při zobrazení bodu se nám zobrazí i přepočtené souřadnice.

g/ odhad cílových souřadnic z mapy. Tento problém se mi vyskytnul jednou při pochodu, kdy jsme měli k dispozici mapu, i ještě tehdy nový přístroj GPS, ale.... zapomněl jsem na přípravu z domu a nebyly souřadnice cíle. Přitom bylo důležité znát délku trasy i některé podrobnosti, abychom mohli zvážit, zda to časovo a kondičně zvládneme. Tehdy jsem to odhadoval pouze z hlavy, sekl jsem se o několik km... posléze jsem udělal domácí rozbor a došel jsem k závěru, jak alespoň přibližně vyčíst souřadnice z papírové mapy, Nutno říci, že to není jednoduše řešitelné. Nyní mi tento problém odpadl, protože mám ještě mobilní navigaci mapovou, kde si z mapy uložím bod a u něj jsou již uvedeny souřadnice, které využiji v nemapovém přístroji. Ale reálné řešení problému vidím kromě složitého převádění souřadnicových systémů či výpočtu z trojúhelníku asi takto: Odhadneme v mapě místo, kde se nacházíme, odhadneme vzdálenost do cíle a azimut k němu a tyto údaje zadáme do projekce bodu. Neměli bychom cíl minout, resp. máme okamžitý přehled o jeho vzdálenosti, čase atd.

h/ Východ a západ sluce a měsíce; fáze měsíce; lov - ryby. Tyto funkce jsou funkcí bodu a proto je třeba mít konkrétní bod. K funkci se dostaneme stejným postupem jako v případu a/. Je zajímavé, co všechno se dá využít ze znalosti souřadnic a příslušných algoritmů a ještě to implementovat do tak levného přístroje. Přístroj zajisté nemá uložen věčný kalendář pro každé místo na zemi, naopak výsledky přepočítává aktuálně podle zadání. Funkce využijeme např. pro zjištění, kolik času nám zbývá do soumraku, zde se jedná pravděpodobně o občanský soumrak (trochu odlišný od nautického či astronomického). I po soumraku ještě zbývá nějaká doba šera, řekněme 30 minut, do tmy.

i/ Neimplementované funkce

Z předchozího vidíme, co všechno je takovýto přístroj schopen a to jen díky schopnosti matematicky definovat polohu s použitím čipu GPS a hodin. Proto jistě nepřekvapí, že moderní a vybavené přístroje umí toho tolik co počítač, cyklocomputer a mapová navigace dohromady, s mobilem a internetem. Ale my se držme při zemi a využijme co nejlépe našeho žluťáska, když už jsme si ho pořídili :))

 

8. Závěrečné doporučení pro navigaci

- podle možností si vždy sestavíme trasu z WPT a TRK bodů, jejichž přepínáním využijeme výhody obou metod. Na dlouhých trasách již upouštíme od trasové navigace; ušetříme místo v paměti, přičemž neztratíme přehled o aktuální vzdálenosti a místě důležitých bodů a cíle. Přístroj umožňuje uložit pouze 500 WPT bodů, a max 20 tras s celkovými 10000 TRK.

- bloudění na křižovatkách a odbočkách se vyhneme tak, že WPT neumísťujeme přímo do křižovatky, ale kousek za ní. Máme tak včas informaci o budoucím odbočení i směru. Ošemetné jsou např kruhové objezdy, nebo složité křižovatky či křížení s nájezdy a pod. Pokud tvoříme TRK ručně, je vhodné snížit hustotu bodů, aby se nepřekrývaly odchylky a ( i vzhledem ke snížené rychlosti) nelítal kompas.

- po vyjetí z takového uzlu je možno umístit bod pro potvrzení směru. Není třeba zdůvodňovat, proč při tvorbě těchto bodů používáme výhradně fotomapu ve velkém rozlišení.

- doporučuji si vždy zaznamenat výchozí bod a pokud se vracíme stejnou cestou, tak i další orientační body s vhodným popisem WPT.

- při pohybu v rozsáhlém terénu bez cíle, např. při houbaření či poznávání určitého regionu si uložíme pouze WPT důležitých míst, např. střed obcí, lesní křižovatky, mosty, výškové budovy či vrcholy, památníky, vodní plochy atd. Totéž zaznačíme do mapy nebo náčrtu. Z toho jsme vždy schopni určit, kde se nacházíme a sestavit si aktuální trasu k dalšímu cíli.

 

F. Editace trasy v PC / internetu, příklady

1. Vlastní editace

Pro přípravu trasy jsou k dispozici některé online i offline aplikace. Zkusme třeba "Cyklotrasy.cz" (offline aplikace), "Cykloserver.cz", "Bikemap.com", snad také "mapy.cz" a mnoho jiných. My se budeme zabývat přívětivým prostředím Cykloserveru. Pro začátek není třeba se registrovat; jedinou chybu má, že neumí "magnetickou čáru" podle silnic, ale alespoň to v terénu neotravuje. Tedy, jdime vytvořit trasu třeba z Břeclavi do Bratislavy. Otevřeme si mapu a vidíme vyznačené cyklostezky oficiální i neoficíální. Prozkoumáme terén a možnosti, vidíme minimálně 5 možností tras: trasa přes Rakousko; trasa po hrázi Moravy; trasa cyklistická Iron Curtain Greenways nebo-li E6; trasa po okresních silnicích; trasa po hlavní silnici. Samozřejmě že také kombinace a dílčí prolínání. Zkusme si jen tak narychlo prokliknout každou trasu, byť nepřesně; zhodnotit jejich délku a výškový profil a pak se rozhodneme, kterou editovat.

Trasu tedy vybereme podle pohodlí (povrch, voda, komáři, dostupné obchody)... nebo okolí (příroda, řeka vs. města), povrchu (hráz, šotolina, polní cesty vs. asfalt) vzdálenosti a požadované rychlosti. Zvolme například nejrychlejší trasu přes Rakousko. Ze začátku po hlavní silnici, sice nepříjemnou s auty, ale velmi rychlou. Pak přejdeme na SK v Angern/March přívozem do Záh. Vsi. Dále využijeme nejkratší cestu do Vysoké p.M., Dev. N. Vsi a pak do cíle, např. most Lafranconi.

Doporučuji nejdřív vyznačit Body trasy, zhruba po 5-10 km. Nasázíme je zejména na důležité rozbočky, známá místa či výjezdy z měst. Body prozatím pojmenujeme zkratkou podle místa.

Nyní přejdeme k tvorbě Trasy; klikáme po trase, občas přepneme na fotomapu a trasu ztotožníme s cestou. Usadíme taktéž WPT na své místo. U druhého WPT si zapíšeme také počet km. Tak pokračujeme až do cíle. Trasu si průběžně zálohujeme exportem.. Když je hotovo, znovu uložíme. Nyní máme vytvořenou přesnou trasu, ale přejmenujeme WPT a pojmenujeme též některé Body, asi tak po 20 km. Trasu si pak naposledy vyexportujeme, v PC pak ji najdeme a přejmenujeme, např. BV-BA84km-A.gpx. Trasu pak můžeme naimportovat do GPS a použít k navigaci. Pokud se zaregistrujeme, budeme mít mapu po ruce na Cykloserveru.

Systém pojmenování WPT

Vytvoříme si svůj vlastní systém pojmenování bodů. Je výhodné je mít postupně očíslované, kvůli tvorbě trasy, protože musí také ve správném pořadí být použity. Já mám několik způsobů; na krátké trasy prostě 01, 02,03,... tak jak jdou, na dlouhé trasy jako kilometrovníky, např. 01,12,25,36,.. Za nimi využívám jednu pozici na speciální kód a další 3 k popisu místa, např. 06TNL (Nad Německými loukami), 25IHOH (Hohenau), 39LANG(Angern) atd. Aktuální kilometry, pokud jsem si je zapomněl zapisovat, je možno vydolovat  z editoru gpx (používám textový editor, program g7towin) tak, že si zapíši číslo TRK bodu, který je nejblíže k určenému WPT, pak otevřu uložený soubor v  programu "g7towin", zde podle čísla bodu zjistím jeho vdálenost od startu a to pak přepíši do názvu WPT. (Je možno též tvořit WPT průběžně s tvorbou trasy- popsáno výše). Dále je vhodné vytvořit si body orientační pro případ objížděk či odskoku na nějaký hrad a pod. Konečnou podobu trasy uložím a předešlé zálohy smažu. Ještě upozorňuji, že přístroj pracuje pouze s 6- místními názvy bodů, delší názvy zkracuje a jiné údaje, jako popis bodu, ikona a barvy, či odkazy ignoruje. Dejte tedy pozor, aby žádné dva body nebyly pojmenované stejně.  Příklad této trasy

2 Pozměněním již vytvořené trasy

V tomto editoru je též možno zadat vrstvu "trasy", zobrazí se změť tras již vytvořených, nebo ve vyhledávacím formuláři najdeme podobně vhodnou trasu. Pokud je dobrá, otevřeme ji, pozměníme body, přidáme WPT a uložíme si ji do PC. Pokud jsme registrovaní, tak ji můžeme uložit i na server.

3. Papírové podklady pro cesty

Doposud nebyla věnována velká porornost k papírovým mapám.Vycházím z praktického poznatku, že jsem je nepoužíval ani při expedicích Rügenm nebo Donaudarweg; přecijen již používám nějakou elektroniku kolem řek snad nezabloudí nikdo. Přesto jsme měl pro jistou odfocené nějaké kousky map. Krom fotoaparátu vozím i mobil, již tenkrát d bezplatnou navigací, kterou jsem zapínal jen jednou, a to ještě kdyý jsem hledal nádraží v Liberci. Na druhou stranu, když jsem na Šumavě používal mapu, tak jsem stejně bloudil, protože jsem vyjel z mapy a pak se i totálně promočila. Od ztracení mě zachránila GPS, tentokrát pouze jako kompas... stačilo jít z Rakouska kankoliv na sever Ale je vhodné mít po ruce přehlednou mapku nebo ruční nákres kvůli všeobecné orientaci, případně mobilní aplikaci (pak ale nepotřebujeme tento přístroj) :) Např pro táboření a vyjížďky do okolí není třeba tvořit trasy, protože bychom přeplnili paměť; použijeme mapu nebo nákres a tam si vyznačíme jednotlivé WPT spolu se souřadnicemi. V případě potřeby si nahrajeme pouze všechny WPT do přístroje (je to rychlejší než ruční zadávání), v terénu pak použijeme mapu k identifikaci místa a zvolíme bod k navigaci. (Použil jsem např. při chataření na Vyškovsku). Vyznačuji pouze turistické cíle, střed obcí a důležité rozcestníky, odbočky, rozbočky či křižovatky s hustotou např. po 5 km, v lese hustěji. Totéž při goechingu, kdy se ke keši vždy nějak dostaneme a pak nám stačí ještě fotka nebo nákres místa. 

Pokud ale jedeme do neznáma, rozhodně se dobrá mapa podpořená GPS nebo alespoň kompasem, vyplatí. Přitom objevíme další možnosti navigace a hlavně zajímavá místa. Ale to už je mimo rozsah článku.

Komunikace s PC, free aplikace

Komunikace s PC není v manuálu zmíněna a připojení k PC se nikde nezobrazí. Přístroj se neobjeví jako další disk nebo nové HW, ani neuvede aktuálně použitý kanál COM....což přivádí uživatele do rozpaků. Já používám protokol GARMIN (nastavitelný v přístroji) a komunikační program G7toWIN. Pro zkušené je možnost vydolovat i podrobnější údaje pomocí skriptů.

Existuje mnoho mapových i nemapových aplikací, schopných pracovat s daty gpx. Každý si najde určitě svůj oblíbený.

1 Program G7TOWIN

 g7tw-tracks.png

g7tw-wpts.png

g7tw-edit-track.png

g7tw-options.png

Jednoduchý program pro import a export mezi PC a Garmin-etrex. Dokáže pracovat s více formáty, tyto uložit v jiném formátu, obecně doporučuji pouze *.gpx. Zvládá organizovat WPT, TRK, Dokáže z trasy TRK vytvořit další trasu, nebo sloučit označené. Ze změti (download stažených) tras je možno extrahovat tu, která nás zajímá (invertovat výběr, smazat výběr a uložit pod svým názvem). Originální trasu si dobře uložíme a nepoužíváme k další editaci, protože se pozmění (=zruší) zejména časové údaje. 

Umí pracovat i s WPT, zkrátit dlouhé názvy, odstranit dvojité záznamy ap. Pozor! Při mazání trasy v přístroji se přesvědčte, zda se trasa v PC řádně uložila. Umí download a upload(odeslání) do přístroje. Má mnoho užitečných funkcí skrytých pod pravým tlačítkem. Dost často nesprávně ukazuje posun letního času, resp. jej udává v GMT. Přístroj před započetím upload vynulovat (uložit trasy a smazat trasy). Také je dobré zaznamenat si některé údaje, např. rychlosti, časy z posledního záznamu, protože v editoru již nejsou k dispozici, nebo by se musely složitě vypočítávat. Platí to i v průběhu trasy. Free, anglicky, česká nástavba mi nefungovala.

2.Program SPORTRACK

Tento program přešel do aplikace placených a veškeré starší verze byly znepřístupněny. Přesto jej je možné používat pro omezený rozsah, tehdy ho nepoužijeme jako trasový denník. Jeho výhodou je, že dokáže importovanou trasu interpretovat v mapě (i satelitní), krom toho má na trase označeny šipky a kilometrovníky a po kliknití na trasu se zobrazí rychlost a čas (formát času může být posunutý podle UTC, formát rychlosti je převrácený v min/km). Máme tak přehled o délce trasy, aktuálních časech na jednotlivých místech i okamžitou rychlost v nich a můžeme si tak zpětně zhodnotit trasu. Je určen tedy jako kondiční denník, nevím, zda je schopný též úpravy trasy, down- či upload do přístroje GPS. Je i v češtině a není špatný.

3. Cykloserver.cz

Asi nejlepší online server pro tvorbu a úpravu tras formátu gpx. Umí import a export trasy ze souboru, trasu tvoří v TRK i WPT (pro export musí mít vždy alespoň kousek trasy ve TRK); má podrobné turistické a letecké velmi podrobné mapové podklady pro ČR a SR a blízké okolí. Velmi ceněné jsou podrobné turistické a cyklistické trasy, včetně neoficiálních. Při tvorbě trasy není možno využít jiných nástrojů než klikání na trasu; lze ale dobře přesouvat a mazat body, a to i hromadně. Může být s výhodou použit na úpravu naimpotrované trasy, např. pro zmenšení počtu bodů. Jeho nevýhodou je lokální omezení; pro trasu mimo rozsah mapy je nepoužitelný. Vytvoří též jednoduchý výškový profil s nastoupanými a sestoupanými metry, což je velmi ceněný údaj. Export a import zvládá i bez registrace, vytvořené trasy je možno uložit si do svého profilu (veřejné i skryté). Trasy se můžou vyhledávat podle regionu, autora, názvu nebo průjezdního místa. Rozšířené zobrazení tras ve funkci Vrstvy je nepoužitelné (bude popsáno u Bikemap-u), ale naštěstí je vypnutelné a neotravuje. Vyhledávání tras je dobré podle různých hesel, chybí abecední řazení. Vyhledávání cizích uložených tras z mapy je sporné jako u bikemap, vzhledem k přehlcení nicneříkajícími trasami doporučuji tuto "vymoženost" nepoužívat.

4. Bikemap.net

Využívá Google mapu, nemá turistickou vrstvu, má svou vlastní chabou cyklovrstvu atd. Umožňuje tvořit a vyhledávat trasy na celém světě. Při kreslení trasy je u kurzoru otravný dialog. Použití magnetu při kreslení mimo silnice je ošidné a nutno hlídat. Úprava bodů je pohodlnější, kliknutím. Výškový profil umožní identifikovat místo v trase, ale nedá se skrýt a otravuje. Trasa zobrazí pouze nastoupané km původním směrem. Cyklistické trasy jsou jen hlavní národní, i ty občas lžou. Vyhledávání tras je tragicky nepoužitelné. Umožňuje export a import, je možno též upravit nalezenou trasu, tato funkce se musí chvíli hledat. Menu je v češtině. Doporučuji na mezinárodní trasy, kde nemáme stejně jinou možnost.

5. Google maps

Asi jediná mapa, která umožňuje dát odkaz na stránky a tak je možný náhled a přímý přístup k mapě. Umožňuje editovat i více tras v jednom okně, rozlišit je barevně a popsat body. Úprava trasy a bodů a je nepohodlná, otravná a nedomyšlená. Mapu je možno si na serveru uložit, bez záruky, že ji někdo najde. Google mapa má dobré letecké mapy, obecná mapa je mizerná a nemá žádnou turistickou vrstvu. A co je nejhorší, neumožňuje export trasy (kromě odkazového kml).

6. Mapy.cz

Umožńují plánovat především silniční trasu. Po posledním "vylepšení" se již neukazuje ani vzdálenost mezi body, nebo jejich souřadnice. Menu je také nepřehlednější. Ovládání ještě horší, než jsme doufali. Uložení trasy v gpx nebo import není umožněno. Pro eventuální navigaci nepoužitelné..

7. Cyklotrasy.cz

Asi jediné slušné Off- line česko-slovenské mapy. Je to tedy program, jenž je k dispozici ke stažení. Je nutno se s ním naučit pracovat, zejména si včas vybrat a stáhnout příslušnou mapovou oblast. Program je placený i zdarma; bezplatná verze otravuje čas od času opisem hesla, ale pro občasné použití se to dá překousnout. O co mizernější má grafický mapový výstup, o to lepší má itinerář i výškový profil. Trasu je možné vyexportovat v interním formátu txx, soubory htm a zejména trasu v gpx. Program nepřepočítává souřadnice, ale má uložen poze jejich rastr, a to jen podél cest. Stanovené souřadnice proto nejsou tak přesné, ale postačují.*

Závěrečné poznámky

Nyní jsme obecně obeznámeni s možnostmi přístroje i jeho praktickým použitím.  Dlužno ještě dodat, že  přístroj je avizován jako voděodolný (kromě baterií) a nárazuvzdorný. Vesměs to mám prověřeno k plné spokojenosti. 

Dále má několik vad na kráse, především odlepující se guma. Podlepil jsem ji oboustanně lepící páskou kromě tlačítek, zatím drží dobře. Slabší dislplej s mizerným rozlišením není také nejlepší volba, budiž k dobru volba podsvícení a kontrastu. Nectí je ovšem komunikační kabel, založený na protokolu RS232, který již není v přenosných PC používán.

Výdrž na baterie je slušná, s akumulátory 2000 mAh vydrží min.10 hodin a více, podle nutnosti svícení.

Přesnost záznamu závisí na výhledu, v otevřeném terénu kopíruje přesně, v lesním podstatně zkracuje zákruty a často ukazuje i mimo trať (důsledek odrazů, malého počtu družic x vysoké odchylky). Prakticky je údaj pokaždé poněkud zkrácen, nepřesnost se pohybuje cca -1% (-1km na 100 km) při cestě autem, obecně -1,5% na kole (snad kvůli špatnému umístění přístroje i užším výhledům na oblohu)) až k -2,5% v terénu (i víc). Tento rozdíl je proto třeba k naměřenému údaji připočíst, abychom se dostali na reálnou hodnotu. Podobně je potřeba počítat s prodloužením i podle editované trasy, byť sebepřesněji vytvořené. Projevuje se snad také převýšení, tedy nastoupané a sestoupané metry, nebo snad také nepřesnost editoru. 

==================================== *průběžně se doplňuje

Autorský text s odkazy na veřejné zdroje. Kopírování povoleno s uvedením zdroje. V textu jsem použil své vlastní názvy a úvahy, za obsah a pravdivost nenesu zodpovědnost.

Autor: pgnext