Odemknutím Prýglu jsme definitivně otevřeli cyklistickou sezónu i pro ty méně odvážné a zimomřivé. Na akci jsme se dlouho těšili a připravovali, k této události jsme si pořídili nové trika, někteří přilby či další vybavení, (některé dámy prý i nové plavky) a Andulka i nové kolo. Bylo načase, ten šrot byl už vážně nebezpečný a tímto počinem byla naše rychlost konečně odbržděna na nějakých 10,4 v průměru a jak se naučí na tom jezdit a přehazovat a -zejména - nepadat, budeme na tom ještě o něco lépe.
Vše bylo zorganizováno do nejmenšího detailu, chvíli sice vypadalo, že pravá ruka neví, co dělá levá, nakonec se ale vše povedlo i s tajnou akcí pro Andulku. Ještě že to Mirek nevykecal.. :-))
Tedy z pohledu břeclavského jádra:
Odjezd jsem přesně naplánoval, však jsem si za to taky slíznul kritiku ze strany Andulky. Bodejť, dovolil jsem si narušit její sobotní biorytmus už tak rozhozený posunem letního času a reakce byla jako když probudíte medvěda ze zimního spánku :)))
Nakonec se ale ukázalo, že jsme tak-tak stíhali a příště bude odjezd ještě o 12 minut dřív. Tento strategický plán jsem narušil já se svým 15 minutovým zpožděním, které jsme postupně eliminovali- i díky Andulce, která tentokrát nečekaně a spořádaně stepovala před barákem- na nějakých 8 minut v cíli. Mezitím ještě naložení Miloše.
Ostatní už probíhalo podle plánu, vyzvednutí klíčů u Jiřky, ubytování v Domečku, ještě jsme stihli pozdravit Jůru v akci- tedy v práci, odjezd na Prýgl... Ostatní tam už byli a tak se po nachystání a přivítání mohlo vyrazit.
Dál už budu stručný, páč jsme to všichni zažili a krom světlých výnimek to jiných stejně nezajímá :-)))
Tedy vyrazili jsme z levé strany po asfaltce, krátká zastávka jako vždy na Kozí Horce, pak na hrad Veveří, kde byla hlavní pauza. To už jsme byli rozehřátí a tam i po zbytek cesty byla promenáda našich nových dresů. (Dámská promenáda v plavkách se - naštěstí pro dámy a buhožel pro pány- kvůli chladnému počasí a studené vodě nekonala..). Na Veveří jsme opět pochodili zákoutí, dali svačinku, kafe i vzorek vína, Zdenál pivo a někteří i medovinu. Pak dravci,ochozy a mezitím bujaré veselí a focení. Pak jsme se rozhodovali, krerou cestou se vydat, dámy přehlasovaly tu kratší, ale náš dvorní navigátor Zdenál nás jakoby omylem opět zavedl na tu delší přes Veverky a tak už se nedalo nic dělat, kupodivu dnes Jiřka opravdu zanechala brblání doma a tak to probíhalo v naprosté pohodě a nakonec mu všichni děkujeme. V dáli začalo bouřit a padlo i prvních pár kapek a jelikož jsme to měli do cíle daleko, už jsme počítali se slejvákem. No nebudete věřit, ale všude okolo pršelo, jenom nad náma ne. Tak jsme dorazili až do přístavu a sedli do restaurace trochu spočnout, případně se osvěžit.
Pak jsme naložili kola a vyrazili "domů". Po cestě jsme si všimli mokré silnice a spousty kaluží a teprve z vyprávění jsme se dověděli, jak všude lilo i s kroupama. Prýgl a jeho duchové nám tedy byli příznivě nakloněni, za což se jim odměníme některou další návštěvou.
Pak večerní posezení, kde jsme popřáli Andulce k její třícítce (té poslední) :-))) :-)) a bowling, na kterém se projevila rostoucí výkonnost a s takovou jim o vánocích rozbijeme bank. Dlouho vedla Jiřka, pak jí sláva stoupla do hlavy a únava do ruky a tak skončila stříbrná. Vyhrál Mirek, na poslední chvíli se přehoupnul přes stovku a jeho hody byli jako vždy rozvážné, vyrovnané a stabilní. Ostatní jsme šlapali v závěsu za Jiřkou, hlavně Zdenál, docela dobře koulel i Miloš a Majka jakožto (ovšem nikoliv v bowlingu) naši nováčci.
V Domečku se pokračovalo v oslavě zdařilého dne, likvidovalo se vínko červené aj bílé a dobroty z domácích zásob, Miloš nenápadně zmizel spát a Andulka zaspala při klábosení, čili u mého monologu...
Na druhý den jsme se sešli 4, vypravili jsme se pěšky na Špilas, obloha bez mráčku, teplíčko... pak jsem se se Zdeňulou předvedl na bruslích a nakonec jsme se - po rozloučení se Zdenulou- odebrali za Jůrou do jeho "bojového stanoviště" tedy do Probe, na kafe a trochu pokecat. Pak naložení kol, báglů a Adios, Brno....
Tady by mohl článek a akce oficálně skončit, ale jelikož jsme toho měli málo, sešli jsme se večer ještě u Verči na "čaji po páté", samozřejmě na kolech, pokecali jsme (pochválil jsem Verču, že jako správný hospodář jímá dešťovku do kádí a Andulka objevila, podle barvy kádí, že je to teplá a studená :-)) ..... a těsně před soumrakem jsme dojeli domů.
Shrnutí:
Najeli jsme okolo Prýglu 24 km, někteří ještě o deset víc, pěšky na Špilas asi 6 km, se Zdenulou na bruslích skoro 1 km a já s Andulkou na kolech ještě dalších 20-28 k Verči. Úrazy - kromě poškrábání se Andulky v mém autíčku a prvního pádu na kole u téže osoby-naštěstí veškeré žádné.
Akce skvělá, zážitky perfektní a nálada ještě lepší.
Zúčastnili se Anička, Miloš, Majka, Jiřka, Mirek, Zdena, Zdenál, Jůra jako čestný host, Verča jako posluchačka a já.
Do jádra MCT - konkrétně do břeclavského - se definitivně začlenili Miloš a Majka, která s tím prozřetelně počítala a tak její zápisné - kvalitní sedlecké víno- padlo k úžitku ostatním :-)))
=pgnext=