Akce 2009
Hlavní akce 2009
3. 1.2009 Novoroční bowling Valtice
7. 2.2009 Únorový bowling
11. 2.2009 Valentýnské kaфe
21. 2.2009 Hasičský ples v Brně
6. 3.2009 Břeclavský MDŽ
14. 3.2009 Ples MZLU Brno
27. 3.2009 Líbáš jako Bůh...
27. 3.2009 Kameňácký ples
28. 3.2009 Bowling Valtice
3. 4.2009 Kafíčko v Brně
15. 4.2009 Jarní bowling Brno
18. 4.2009 Den Země Mikulov
30. 4.2009 Pálení valtických čarodějnic
1. 5.2009 Prvomájový průvod na soutok
8. 5.2009 Vinohradský košt Brno
9. 5.2009 Odemykání Prýglu
16. 5.2009 Otvírání Lichtenštejnských stezek
6. 6.2009 Ochozská kachna II
14. 6.2009 Geoobžerník
19. 6.2009 Koncert na Musilce
20. 7.2009 Melatín
20. 7.2009 Bílovická projížďka
8. 8.2009 Moravský kras II
26. 8.2009 Kafe v Brně
30. 8.2009 Nach Falkenstein! (IV)
1. 9.2009 Zářijové kafe
12. 9.2009 Znojemské vinobraní
17. 9.2009 Podzimní bowling
20. 9.2009 Na Lednické vinobraní
3.10.2009 Koulelo se, koulelo, kolo Birkovo (IV)
18.10.2009 Valtické bówlink Bowling Tlupáci vs. Pohodáři
23.10.2009 JANE Country v Brně
24.10.2009 Podzimní Prýgl 2009
17.11.2009 Alfons Mucha v Brně
25.11.2009 Švihačky lázeňské
6.12.2009 Opět Melody Makers Brno
17.12.2009 Vánoční bowlingové finále
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Leden 2009
3. 1. Novoroční bowling Valtice
Na první letošní bowling, organizovaný Verčou, se nás sešlo 10. Po úvodním rozpinkání, kdy se řešila technická porucha, jsme se pustili do toho.
První zahřívací kolo přineslo vítězství Zdenule a nejlepší výsledek i Jiřce; ostatní s rozvahou ladili formu, což se posléze vyplatilo. Zdenula nastavila stovkovou laťku a ukázala, že její perfektní forma z Probe nebyla náhodná.
Druhé kolo bylo pro většinu nejslabší, Jiřka přinesla dvě zprávy, jako obvykle jednu dobrou a druhou špatnou. Tou špatnou je, že se svými 30 body(!) odchází posílit druhou ligu cvrnkáním kuličkama. No, alespoň nejsou tak těžké :)) Tou dobrou zprávou je, že to bere s humorem :)).
Zde jsem vyhrál duel s Květošem, ale s velkou dávkou štěstí.
Třetí kolo bylo vyrovnané s velmi dobrými výsledky; do klubu stovkařů přivítal Zdenál , vyhrál suverénně Květoš; Anička a Lída tady zažily svůj vrchol :))
Čtvrté kolo znamenalo konec Květošovy slávy, naopak Majka, Luboš i Verča zaznamenali svoje nejlepší skóre. Dařilo se i mně a svými prvními a posledními XXX v závěru jsem rozbil bank. I am sorry :-)) Luboše s Majkou vítáme do klubu celebrit :))
Páté kolo bylo kolem pravdy a ukázalo na několik zajímavých jevů:
Pája, Majka, Zdenula, Zdenál, Luboš, Lída i Anička přesvědčivě udrželi své stabilní výsledky, pro Květoše i Verču to bylo pokračování pádu, a konečně pro Jiřinku malé, ale trvalé odražení se ode dna a překvapivé zjištění: soudě podle toho, že od druhého kola se po každém becheru zlepšila o dva body... tož do stovky jí chybělo pouhých 19 becherů :-)))
Do historie vstoupí taky Zdenálovy mizerné začátky, ale excelentní závěry...nebo naopak....jako na houpačce. Luboš koulí velmi razantně, stabilně a dobře, ale příslovečná kapka štěstí ne a ne se dostavit.., Lídě chybělo taky trochu toho štěstí u jinak velmi kvalitních hodů..atd. Já si stěžovat nemůžu, ale chyběly čisté desítky a tak vítězství bylo jaksi usmolené, těžce vydřené.
Díky za pěkný večer!
Opravné zkoušky budou 7.2.2009 tamtéž.
A zas mi šotek vymazal komentář, zrovna když jsem se tak pěkně chválil...
(Pája)
Únor 2006
7. 2. Únorový bowling
Ani dnes jsme nezaháleli a u "opravného" bowlingového klání jsme se zúčastnili opět v rekordním množství 10 hráčů a dalších přihlížejících marodů (Pája, Anička, doprovod Markéta). Dal jsem tak možnost vyniknout dalším, a skutečně jste měli výsledky mnohem lepší než minule. Bohužel jste nepřekonali můj letošní nejlepší výkon, což mě zároveň těší :))
Celkovým vítězem dnešního klání se stal Luboš, který zároveň zaznamenal největší skok od minula a zaznamenal svůj osobní rekord 133 bodů. Nutno říci, že bank rozbil až v posledním kole, do té doby suverénně vedla Zdenula.
No a jak se říká, neexistuje poražených, je jen málo kategorií, tedy:
Zdenula - Vítězka v Dámské kategorii, osobní rekord 132b.; a dále:
Qětoš - Vítěz Břeclavské sekce
Miloš - Vítěz Sám nad sebou, osobní rekord 103b.
Zdenál - Vítěz kat. MZLU
Lída - 1. místo v kat. Česká pošta, a.s., osobní rekord 102b.,
Alice - 1. místo v kat. Mikulováci, osobní rekord 113b.,
Verča - 1. místo kat. Valtice, osobní rekord 89b., návrat z ligy kuliček do bowlingu :))
Jiřka - vítěz v kat. Nejlepší střelec (= nejmenší rozptyl); osobní rekord 76b.
Jana - 1. místo za obec Hlohovec, vítěz v kat. Junioři 20+, osobní rekord 83b.
Do klubu stovkařů se dnes připsali Miloš, Zdenula, Alice a Lída, potvrdili Luboš, Květoš a Zdenál. A je načase založit klub VIP(130+), kde už nás pár je :))
Únorový bowling se tedy nesl ve znamení probouzení se ze zimního spánku, tudíž zlepšující se nálady a výkonů. Těžko říci, zda to bylo zásluhou skorojarního počasí, sluníčka, prázdných žaludků, hladiny bechera v krvi nebo kombinací všeho. Každopádně jsme se dobře zabavili a zasmáli, někteří byli vysíleni záchvaty smíchu a lihovinou víc, než samotným bowlingem. A vo tom to je!
Pája
11. 2. Valentýnské kaфe
Hezké kafe proběhlo zas jednou v Brně, nečekaně se dostavil aj Mirek a zaplnil tak díru, kterou v našich srdcích zanechala Zdenula svým nečekaným úprkem. Nakonec prý našla své štěstí, což nás těší, a já jsem si s ní poklábosil alespoň při krátké procházce Brnem, kterou jsme vyplnili čas, než se všichni slétli.
U dobrého čaje a jiného pití jsme probrali nejdůležitější věci, dozvěděli se pár novinek a probrali jsme organizaci plesu a zaplatili lístky. Rozdali jsme si sladké a jiné valentýnské dárky a pak nás Dana ještě zavedla do obchodu, páč Jiřka potřebovala novou róbu na ples. Já jsem prý jako nezávislá porota nezklamal, chrlil jsem slova chvály a myslím, že nebylo o čem diskutovat: Jiřince to prostě sluší ! ;))
Pak už nebylo nic, rozloučili jsme se důstojně jako vždycky a sejdeme se na plese, doufám v očekávaném počtu.
A dobrá zpráva nakonec, prstík se hojí lépe než jsme doufali, všichni si prohlídli rentgen a byl jsem na chvilku za hrdinu... a jéje vouva :))
Pája
21. 2. Hasičský ples v Brně
Na tento ples nás pozvala Dana, za což ji moc a moc dík, byl to skvělý nápad! Danina taneční country skupina na tomto plese učinkovala :), viděli jsme, že je to baví a nás bavilo se na ně dívat a poněkteré z nás (Zdenál) bavilo se zúčastnit učení nových tanečků.
Účast na tomto plese měla být původně větší, mělo nás být celkem devět, ale zase zapůsobil prvek virový (Mirek a Majka) a smůlovitý (Jiřinka) a tak jsme se sešli jen v počtu šesti (Dana, Lidka, Luboš, Pája, Zdenál a Zdenula). Chtěla jsem vám napsat, jak se jmenovala hudební skupina, která nám hrála do tance, ale na stránkách SHD Vinohrady (http://sdhvinohrady.wz.cz/) mají přes celou pozvánku nápis Vyprodáno a moje hlava je příliš děravá, ale řeknu vám, hráli moc bezva a zvládli cokoliv od valčíku až po nejmodernější hudbu a že jsme si tance užili, to vám jistě je jasné a poněkteří tančili s takovou vervou, že brali útokem i židličky a stoly kolem tanečního parketu a i kdejaká nožka či noha byla pošlapána, snad málo místa na tanec se jím zdálo být :D. A nebyla to jenom samotná hudba, kterou jsme si užívali, byly to i ukázky klasických tanců, country a nejmodernější tance náctiletých. Mimo toto všechno nás na plese čekala bohatá tombola a můžu vám napsat, že nikdo ze zúčastněných neodešel s prázdnou, každý něco vyhrál a i kdybychom nic nevyhráli, vyhráli jsme už jen tím, že jsme se plesu vůbec zúčastili.
Ještě musím napsat, že nás nepřítomná Jiřinka a přítomní pánové zásobili jídlem a pitím, za což jim dodatečně díky! A musím také napsat, že nám bylo líto těch, kteří zůstali doma, ač neradi :(. Škoda, že jste nebyli s námi, snad příště :). Pokud jsem snad na něco zapomněla, jistě mě ostatní doplní. Ještě musím moc poděkovat Pájovi, který nás ušetřil drkotání se nočním autobusem a odvezl nás domů, moc díky, Pájo! Tak to je asi vše, díky za prima večer, Daně a i ostatním a snad za rok zas a ve větším počtu.
Zdenula ":O))
Doplnění:
Dík Zdenulo, za článek, mě se jaksi do toho nechtělo :)) Tedy doplňuji, jméno taneční skupiny je Honky Tonk, pokud si to nepletu s nějakou jinou. A ti kluci- gymnasti byli též skvělí. Potvrzuji vynikající hudbu HITMAKERS( doplněno po upozornění ženicha- díky) i skvělý slovní doprovod moderátorky, která zde zároveň slavila svou sbatbu. A jak se patří, o půlnoci zdrhla aj se ženichem.. no jsou ještě mladí, tak jim to přejme :))
Tanečky byly líbivé, nevídané kreace zejména tanga nebo čači (cha-cha) předváděli nejen profíci, ale aj naši tanečníci, zejména Zdenál se Zdenulou. Inu, skrytý talent. Kromě toho nemohl odtrhnout oči od hasičské šéfové, ale my jsme se shodli, že ho šálí zrak, páč z balkóna byly některé proporce jaksi výraznější než v reálu, i alkohol zvětšuje a zkrášluje, přitom vedle sebe má mnohem hezčí šéfovou, aniž si to snad uvědomuje :)). Ale sličné tanečnice vyvolaly bouřlivé ovace, zejména při kankánu, kde lítaly nožky nahoru :) I sympatické slečny hasičky v uniformách a krátkých sukýnkách ukázaly svou přirozenou krásu. Dámy se zas mohly kochat krásným tanečníkům :) .
Tombola byla bohatá, bohužel hlavní bonus - odvoz hasičským autem domů se nám nepoštěstil, a tak jsem dělal taxikáře já. Žlutý sršáň v provedení pojízdné dílny to zvládl i s tunami železa, které pořád vozím jako zátěž a mezi kterými byli mí pasažeři propleteni... :))) Takže děkovat bych měl já, za odvahu :)
Fotky jsou už ZDE, další od Luboše budou přidány.
Pája
Březen 2006
6. 3. Břeclavský MDŽ
Oslava MDŽ byla ukázkovým návodem, jak operativně a rychle umíme něco podniknout. Ne žebychom neuměli aj jiné rychlovky, ale tahle byla s mimořádným účinkem. Hodil se návrh, někdo odpinkl zpátky možné místo, další se nabídl s rezervací... pak chvíli klid, než váhavci váhali a pak už to šlo jako po másle.
Výsledkem bylo posezení v břeclavské Pohodě, nekuřácké restauraci No.1 přímo u rozvodněné Dyje. Chvíli trvalo, než se zatoulané ovečky vrátily z bludné cesty, ukázalo se, že ani přesné souřadnice nepomohly a příště budeme očekávat delegaci hned na nádraží :))
Při dobrém jídle a pití jsme splkli 3 hodiny, nechyběly drobné pamlsky a nečekaně jsme byli sblíženi duplovaným becherem, což byl spontánní počin našich nových členů Blanky a Renka, jakožto forma zápisného, kterou jsme s potěšením kvitovali a po konzumaci téhož je jednomyslně přijali za členy :))) Jako vždycky jsme probrali některé organizační věci, padly návrhy na další ples(Zdenula), pálení čarodějnic (Verča) a jiné.
Zúčastnilo se 8 lidí: delegace z Brna: Zdenula, Jiřka, Blanka, domácí: Anička, Verča, Miloš, Pavel a René.
Všem díky za hezký večer. Fotky ZDE.
(Pája)
14. 3. Ples MZLU Brno
Ples se konal v luxusním HI, v jehož několika sálech byly na place čtyři muziky a v pekle i diskotéka. Drevokocúrska sekce MZLU nás mile překvapila skvělou organizací, na jejímž samém začátku dostaly dámy růžičku a byly odvedeny v doprovodu mladých urostlých lesníků ke stolu, následujících jejich partnery, odvedeni pro změnu sličnými lesními vílami :-))
Tombola byla nebývale bohatá a páni lesníci nešetřili náboji; na uspokojení svých choutek vyplenili minimálně půl revíru Krakonošova a ještě kus Řáholce a nebohými zvířaty se to tu jen hemžilo...
Na pódiu se střídala dechovka Bojané s další skupinou Kapela Night and Day Brno, která nám zahrála ten pravý džez a rozehřála nás na plné obrátky. Nutno podotknout, že našim dámám to slušelo a i okolní tanečníci pošilhávali tu po pěkné blúzce, tam po pěkném úsměvu, jinde po pěkných očích nebo onam do hlubokého dekoltu :))
V přízemí zase hrála skvělá Cimbálová muzika Grajcar střídaná pop-rockovou kapelou Pavel Helan a Kapela, jejichž repertoár nám připomněl naše mladé časy.
Na Peklo nám mezi tím vším nezbyl čas a tak máme rest do příště.
Naše dámy zachovaly dekórum a jak se na takové prostředí patří, objednaly si to nejlepší archivní víno, jako z potopeného Titaniku, čemuž odpovídala i cena. Ale bylo opravdu v-y-n-i-k-a-j-í-c-í!! Další si dávaly značkové červené a pivaři skvěle načepované čepované, které posléze ke všeobecnému smutku došlo.
K jídlu se podávaly zvěřinové specialitky, například opravdu labužnícká "zvěřinová paštička s mandlemi, anglickou slaninou a omáčkou z lesních plodů" jako předkrm, ale porce jako pro vrabce. K jídlu jsme si dali vesměs srnčí kýtu na smetaně s parádní brusinkovou omáčkou a knedlíky, které se rozplývaly na jazyku. Alice neprozřetelně experimentovala s kebabčaty, což byla obdoba mletého masa nejistého původu s následnými žaludečně střevními potížemi, naštěstí jen mírného průběhu.
Zúčastnili se: Dufek's family(L+ L +2+2), Kopera team (Z+Z), tandemy P+J, M+B, R+A a Ivana. Dámy tedy byly v mírné přesile, ale snad se nenudily, než na ně přišla řada :-)).
V tombole vyhrál každý, kdo si ji zakoupil; u našeho stolu se sešli dva divočáci, u vedlejšího zajíc a jiné věcné ceny. Mirkova cena byla propita v okruhu přítomných dam. Při odjezdu byl problém sehnat taxi, které by bylo ochotno odvézt "tři lidi a dva kance", jak bylo v objednávce. Nakonec se odvážlivec našel a všichni byli rozvezeni ke své spokojenosti. BV- jádro se po určitých peripetíích dostalo nakonec taky domů.
Tož jsme se, doufám, dobře pobavili všichni, kdo ne, tak ať rychle něco se sebou dělá.
Poděkování patří našim organizátorům za péči a zajištění lístků a všem za skvělou společnost.
27. 3. Líbáš jako Bůh...
.. no popravdě, tohle mi ještě žádná neřekla, a tak jsem byl zvědav, co mě tento film naučí nového :o)
Tedy, náhodou jsem potkal na městě Miloše a prý jestli nedojdu na kafe, že tam budou břeclavská děvčata. Proč ne, řekl jsem si, jelikož jsem večer už neměl lepší nabídku ;-)). Moje biologické hodiny se už posunuly na letní čas, a tak jsem tam byl o hodinu dřív než bych měl. Po krátkých telefonátech vysvitlo, že se jde aj do kina a tak jsem se přiobjednal. To jsem už věděl, že přijdou aj naše holky a tak břeclavské jádro hlásilo téměř plný stav. Poseděli jsme s Milošovými přáteli, některé znám z dřívějška.
Po shlédnutí filmu, který byl dobrým postřehem i parodií na jinak klasický případ českého manželství, jsme se setkali a rozhodli se jít na pivo. Verča vytipovala nekuřácký restaurant No2 za Billou, samozřejmě že tam bylo nahuleno. Ale žízeň byla větší než odpor k prostředí, a tak jsme trochu splkli. To už vypršel náš dnešní časový limit, ale pokračujeme zítra na bowlingu. A to už bude jiné kafe :-D
Verča, Anička, Miloš, Pája + asi8 lidu dalšího, jména doplním.
(Pája)
27. 3. Kameňácký ples
Řekni mi s odstupem dnes, jestli stál za to ten ples? ... :D Co napsat vlastně o plese, který se konal včera na mojí domovské škole? Ani nevím, ono je to tak: pokud je človík dobře naladěný, kolem pár lidí, které rád vidí, dobrá hudba a kde a s kým si zatančit, pak to nemá chybičku! Kdo nebyl, ať lituje, protože odcházet se nám nechtělo ani po druhé hodině ranní :). Zapomněla jsem dodat, že večer byl obohacen vystoupením dětí z hudebně dramatického kroužku a bohatou tombolou. Zúčastnili se a botky prošoupali tancem Dana, Péťa, Zdenál, Zdenula. O tomto plese se asi více dozvíte na stránkách školy a najdete tam určitě i odkaz na fotky. Takže zkuste si nás tam najít :D :D :D a vemte si na to lupu :D.
Tož dcerky a ogaři, keří jste nebyli, zaváhali jste velice (a ten, co se vymlouval na opary ten nejvíce :D, však on ví, méďa)
Zdenula ":O))
28. 3. Bowling Valtice
Na dnešním bowlingu jsme opět pěkně poseděli a zahráli si. Alespoň jsme tak dokončili řeč, kterou jsme někteří začli včera po kině:-)). Kromě toho se probrali další věci a drby a utužili tak kolektiv.
Výsledky v bowlingu byly slabší, prý za to můžu já se svými blbými pindy a vůbec už svou přítomností, ale podle mě za to může absence bechera a hlavně, hlavně je to rukama :))). Alespoň u některých.
Ze šampiónů nezklamal jedině Miloš, sice s odřenýma ušima v posledním kole, ale zachránil tak čest mužské části a břeclavské sekce zároveň. Ovšem jeho abnormální rozptyl může znamenat, že měl velmi slabou chvilku, nebo vzbudit podezření, že jeho vítězství bylo zcela náhodné:).
Majka a Zdenula hluboko klesly, doufám jen v bowlingu; ostatní dámy si víceméně udržovaly svůj zdravý průměr. Ovšem absolutním vítězem se stala Zdenula; Jiřka opět potvrdila svou vyrovnanou osobnost a tak brněnská delegace odcházela s trimfem.
Nelze opomenout ani vynikající buchty od Verči a mřížky od Jiřky, čímž nám udělaly radost a nahradily tak zčásti výpadek hlavního jídla, které se zde už nevaří. Majka přinesla kočičky z vlastní zahrádky a tak máme základ pro výzdobu velikonoc nečekaně připraven.
Poděkování patří Jiřce za přepravu brněnské delegace a za odvoz břeclavských stopařů tam i zpět. Účast: Anička, Verča, Majka, Miloš, Zdenula, Jiřka a nehrající kapitán Pája. (P.)
Duben 2006
3. 4. Kafíčko v Brně
Úderem půl páté se nás šešla většina, jak bylo naplánováno, v naší oblíbené kavárně AIR .
Stůl už byl nachystán a příjemná obsluha též. Blanka se na poslední chvíli omluvila, ale nově přihlášení statečně dorazili, jak slíbili. Brněnské jádro posílil Pavel a Tamara, to břeclavsko-valtické zase Eva. Objednáli jsme si každý dle chuti-vínko, pivko, kafo, míchané nápoje, alko i nealko.
Pomalu, ale jistě se rozproudila debata na tema akce budoucí, hlavně co o velikonocích a pálení čarodějnic (Andulka nám předvedla svůj apartní čarodějnický nos:))), vrátili jsme se i k našemu oblíbenému tematu- ples a kanci, rozdali jsme si pomlázky, opět Andulka nás bavila různými historkami "z natáčení", asi bude pasována na našeho dvorního vypravěče), no a aby jsme měli zpestření i jiného druhu, Mireček posilněn nápojem TORNÁDO tak máchal rukama, že převrhnul vynikající kávičku Kofila a potřísnil nejen stůl, nápojový lístek, pomlázky, ale i můj svetřík a to na místě přímo choulostivém -(pravé ňadro). Musela jsem si ho jít zaprát na místní toaletu a protože sušák moc nefungoval, po návratu zpět to vypadalo jako po soutěži missis mokré tričko:)).
V budově Moravského musea právě probíhaly předvelikonoční akce pro děti- pečení a zdobení perníků, malování kraslic, pečení z kynutého těsta, ukázky paličkovaných ozdob.
Tak jsme to také trošku omrkli. Něco po sedmé jsme se rozloučili před Hlavasem a prchli domů.
Přítomni: Pája, Anička, Eva, Tamara, Zdeňula, Jiřka, Mirek a Pavel
Fotečky snad dodá Pája a Anička.
Všechny zdraví Jiřka.
15. 4. Jarní bowling Brno
Tak jste se konečně dočkali, cyklotlupáčci nedočkaví:)). 1. jarní bowlingový tréning je za námi a přinesl spoustu překvapení. Zdravé jádro cyklotlupy vytvořilo dvě družstva ve složení-TLUPÁCI : Zdeňula, Blanka, Renek a SOKOLÍCI: Jiřka, Mirek, Zdenál.
Nováček Renek přistupoval k tréningu opravdu zodpovědně, nejen, že byl sportovně oděn, ale i ten jeho elegantní styl baletního mistra a přesná trefa... Naše estetické cítění si opravdu "pošušňalo". Druhý nováček Blanka byla z počátku ostýchavá, ale potom jste to měli vidět! Už věřím, že kanec neměl šanci a byl rychlostí kulového blesku ztažen a naporcován:)). My ostatní už tradičně střídavě-oblačno, tu rigól, tu 10-tka.
První kolo skončilo pro TLUPÁKY bodovým ohodnocením: 230, pro SOKOLÍKY: 208.Protože byla celkově malá účast, zmákli jsme ještě druhé kolo ve složení PÁLAVA: Zdeňula, Blanka, Zdenál a MORAVÁCI: Jiřka, Mirek, Renek. Výsledky byly mnohem lepší: PÁLAVA: 257 a MORAVÁCI: 256.
Potom nám nechal Jůra jen tak jednu dráhu k dispozici na koulení a to teda byla přehlídka- házeli jsme ako profíci:)).V tuto chvíli byl také odhalen Blančin úspěch.Tajně mi pošeptala do ouška, že je vlastně závodnice:)). A tak jí to asi zůstane. Máme už Brbloše, Rejpala, Provianťáka, Posránka....tak proč ne Závodnici?
Pája by z nás měl radost, ale zase nevíme, jestli by to naše sportovní STAAR unesla psychicky:))
Celkově zhodnoceno- opět jsme se dobře pobavili, nerozladila nás ani malá technická přestávka, když vypli proud, ba naopak, neb Zdenál se i přesto dožadoval teplé večeře a naše "milá" servírka z toho dostala málem srdeční příhodu:)).
Něco po osmé jsme se rozešli do reality našich domovů. Fotéčky jsou také nějaké, technicky zpracuje Pája.
Všechny zdraví Jiřka.
18. 4. Den Země Mikulov
Den Země v Mikulově byl spojen s odkládaným Otvíráním jara a tak se museli stihnout zabít dvě mouchy jednou ranou, a mohly být aj tři, kdyby se uskutečnila liga cvrnkání kuličkama, jak kdosi kdysi sliboval :)))
Ale aj tak byl program nabitý a tomu odpovídá i množství zážitků, které by vydaly přinejmenším na slušnou brožuru.
Tedy zkráceno: sraz - úvodní sbližovadlo - jeskyně s visícími batmánky - výlez (výplaz, výškrab) na střední terasu po zaručeně "nejschůdnější" trase - pohodové prodírání se džunglí - bunkr - setkání s Milošem - Kozí hrádek - skalní skluzavka (pamatujme si, že příští rok to zkusí aj Andulka) - ležící bezdomovec - město - Hrobka Dittrichsteinů - Svatý Kopeček - romantický palouček :)) - líbání Matičky Země - teletubbies - nad Lomem - opět hrobka - restaurace Pod radnicí - rozchod.
Mezi tím vším klábosení, prokládané posilňovadly tekutými i tuhými, focení a probírání interních záležitostí v různých kombinacích. Nesmíme zapomenout na Mirkovy řízky, Věrčiny šneky, Andulčiny buchty, Blančiny trojhránky i Pájův salám a tekuté léky od Páji a Tamary :)) Kromě jiného.
Pěkný slunečný den, pak se začlo mračit a pak i pršet... po skončení akce bylo zas poněkud krásněji.
Dnes se zúčastnili také nováčci Soňa a Tamara, které ovšem někteří už známe. Překvapil mile Miloš, který neváhal a ačkoliv měl paralelně akci jinde a přechod Pálavy za sebou, přišel, uviděl a zvítězil :))
Tentokrát s náma byla aj dětská sekce ve složení Nikola,Valerie a Tom, tudíž o případné nástupce nemusíme mít strach. Děcka si vytvořili svou vlastní zábavu a chvilkama se zdálo, že nejdou ony s námi, ale my s nimi :)))
Zúčastnili se:
Delegace z Brna: Mirek, Zdenula, Jiřka, Tamara, Blanka, Valerie
Břeclaváci - Anička, Verča, Pája, Miloš
Delegace z Veselí - Soňa, Nikola (vlakem)
Zástupce Mikulova: Tom
Na závěr nezbývá než poděkovat jaru, že na nás počkalo, všem zůčastněným za skvělou společnost a tedy vzhůry k dalším akcím, které jsou přede dveřmi. Tož tak.
(Pája)
30. 4. Pálení čarodějnic
Valtické čarodějnice jsme s úspěchem spálili, sice se zuby- nehty bránily, ale nás neodradil ani předchozí déšť a ukrutná zima. Tak jsme doufám zimu s úspěchem zahnali. Letos jsme měli aj jednu čarodějnici živou, ale tu jsme neupálili, tu si hýčkáme, páč to je opravdu kapitální exemplář :))
Anička nám vystavila čarodějnický glejt a letecké průkazy, navíc překvapila stylovým obléčkem, Verča zas jako hostitelka nezklamala a obětavě nás obletovala :))
Popravčí četa ve složení: Verča, Anička, Mirek, Jiřka a Pavel.
Květen 2006
1. 5. Prvomájový průvod na soutok
Vyjet si na Pohansko, potažmo soutok, napadlo kromě nás ještě další stovky lidí, a tak zde bylo rušno jak na Václaváku. Cyklovýlet byl pro některé pokračováním akce z předešlé noci a tak se start odložil na pozdější dobu, nicméně probíhal s malými odchylkami podle plánu.
Sraz byl na Pohansku, kde se nečekaně přidal ještě team L+L a čekaně nepřijela M., mezitím obhlídka opevnění a starobylého osídlení, veselá tlupa vodníků z Moravského Sv. Jána; hudba a stánky s předvolebními sliby oranžgutanů, jež nás ovšem nezajímali, první sváča a občerstvení. Domácí buchty Soni a vzorky vodyprosté lihoviny od Tamary a Soni, jakož i různého pití a bahna plechovkového i točeného, až se zdálo, že tady je konečná.... Pak jsme vyrazili pohodovou trasou do cíle dnešního putování.
Cestou bylo možno obdivovat krásný lužní les, s četnými tůňkami a stopami po záplavách. A hlavně hnízdící čápy, dnes vesměs přikrčenými ve svých hnízdech, očekávajíc vytoužené potomstvo. Množství jiného zvířectva a ještě větší množství havěti. A lidí.
Blížící se soutok byl avizován vzrůstajícím počtem komárů, zvláště, když jsme zabrousili do lesa a nebyl k dispozici spásný svěží větřík. Letos už jsme je ani nepočítali, odhadem několik tisíc na m3. Nedobrovolnému odběru krve se dalo čelit pouze pasivní ignorací, účinněji však svěží jízdou, dobrým oblečením a repelenty, a já poprvé v životě připustil, že opravdu fungují:)).
Na soutoku tedy jen krátké focení, sváča, pivečko, cogniac a jiné meducíny na doplnění krve a jelo se zpět.
Cestou zpět se oddělili M. a S., kteří mířili na "Ranč u zlomené šlapky", takto stylovou a recesní cyklistickou záchrannou stanici nedaleko Lanžhota...
Pak odbočka na Lány, cesta příjemným lesem a posléze se vyklubalo Pohansko... Zde bylo rozloučení, valtická větev měla ještě kus cesty před sebou a tak pokračovala do Valtic, břeclavská větev si chtěla dát kafe, ale tady bylo přelidněno a tak jsme pokračovali směr parkoviště. Nedaleko něj je totiž "Hospůdka u Ludvy", jíž jsme otestovali. Navenek vyhlíží jako ráj pro bezdomovce, uvnitř ale s příjemným posezením a s terasou pod stromy, navíc se slušnými cenami i výběrem jídla, a tak už víme, kde bude příště sraz :)).
První máj nám tedy připravil krásné zážitky, letní počasí, svěží vánek i dobrou náladu, škoda jen, že těch rozkvetlých třešní už jaksi nebylo... ale prý to až tak nevadilo :))
Přítomni: Miloš, Soňa, Verča, Mirek, Zdenula, Zdenál, Tamara, Pavel, Jiřka, Lída, Luboš. Na dálku nám přáli Renek a Pavel K. Omluvily se Blanka a Andulka, zajisté ze závažných důvodů.
Valtičáci natočili přes 60 km, břeclaváci přes 40.
Tedy díky za účast a skvělou společnost, příští zastávka: Brno - Vinohrady. Tož tak.
Fotky
Pavel
8. 5. Vinohradský košt Brno
Tradici slavnostní degustace vína na brněnských Vinohradech opět neporušili ani skalní ochutnávači MCT, dnes v podání jednoho ochutnávače obklopeného nealkoholickým dámským jádrem. Teda dámy, přijít na košt a nedát si vzorek je téměř hrdelní zločin, polehčujícími okolnostmi nechť jsou zdravotní a jiné důvody, jejichž opodstatnění si budete muset obhájit.
Tentokrát jsme se věnovali pouze vítězům, konkrétně Sedlákovu vínku z Velkých Bílovic. Porota nelobbovala a opravdu ocenila to nejlepší z asi 800 vzorků. Tedy kvalita stoupá, organizačně je už dokonalá, tentokrát chasníci a chasnice z Bořetic rozjeli krásnou lidovou hudbu i podívanou. Oslavy pokračovali do pozdního večera a všude na Vinohradech bylo dnes veselo :))
V poledne se rozloučila Blanka, pak Jiřka, která ještě měla povinnosti na zahrádce a posléze i Anička, která si jen odskočila od plotny. Blanka prý vařit nemá komu a Zdenula už měla předvaříno :)) Zůstalo jen zdravé bruslící jádro, které v parném dnu bylo ale brzo udoláno.
K večeru se ještě slítly zbytky tlupy na kafi, kde se upřesnil itinerář zítřejšího výletu. Kromě jiného.
Kdo závidí, má šanci na opravnou zkoušku zase za rok. Tož tak.
Pavel
9. 5. Odemykání Prýglu
Pozdě, ale přece! Jelikož nebyl ani lijavec, bouřka, tornádo, či jiný přírodní živel, konečně jest spečetěno "otvírání jara" tradiční jízdou kolem Prýglu. Za krásného slunečného počasí jsme se kupodivu sešli ještě před avisovanou desátou hodinou na parkovišti v přístavišti.
Mile překvapila Anička, která se zde objevila jako "zázrak z toho slunečného nebe":))
Neb ale kolínko není ještě zcela zdrávo, byla tentokráte jako "doprovodné vozidlo".
Vyrazili jsme tedy směr Rakovec - hrad Veveří. My skalní účastníci jsme již zvyklí na pomalejší "rozjezd", proto Renek mezi námi působil jako hyperaktivní, což se projevilo tím, že vždy popojel několik km dopředu, pak se pro nás vrátil a tak:)).
Na hradě jsme byli celkem brzy, i když pánové museli hned po pár km(2) proložit cestu"plnotučným". V podhradí nás čekala Anička a vyšlápla si to s námi nahoru na hrad, kde tradičně neodoláme ochutnávce vín, voňavým klobáskám, kafíčku....Po siestě na hradě jsme se rozloučili s Aničkou a vyrazili na návrh Zdenála směr Nový Dvůr. Bylo to asi 2,5 km, ale opět příjemné posezení a vidina "plnotučného".:)) Zde byl Renek konečně zlomen, vzdal nadměrnou radost z pohybu i snahu zachovat si čistou mysl a také podlehl "iontovému nápoji". Přítomné dámy (jak vždy říká Pája), já a Zdeňula, protože tentokrát nebylo přebabíno, si daly "ionty" ve formě dobré zmrzky. Teda pardon,Mirek si dal taky:)).
Z Nového Dvora jsme se vrátili zpět pod hrad, na lávce si vyfotili vypuštěnou přehradu -teče tudy jen úzký pruh řeky Svratky a také jednoho otužilce, který zde plaval "na ostro":)). (bodové ohodnocení po výstupu ze studené vody-dobrý:)))
Od lávky se pokračovalo po druhém břehu směr přístaviště. Zlobilo mě tady kolo (spadlý řetěz, zaseklá brzda, osmice, prasklý drát), ale nakonec vydrželo až do cíle. Zastavili jsme se ještě na hrázi, kde Pája našel šťastně dvě kešky.
Pozn. redaktora -tentokráte byl nějaký unavený, i menší kopeček šlapal vedle kola a brblal on, že do žádných kopců on nejede:))
Z hráze byl už opravdu jen kousíček na Start/Cíl. Hezký den jsme zakončili jak jinak, než u občerstvení:)) Kolem půl čtvrté jsme se rozprchli domů.
Přítomni: Pája, Mirek, Renek, Zdenál, Zdeňula, Jiřka, Anička
Omluvili se: Majka, Dufkovi, Miloš, Verča, ostatní dělali mrtvého brouka:))
JIŘKA.
Dovětek
Musím uznat, že Jiřka šlapala jak o duši, navíc se zaseklou brzdou s koeficientem 1,3 :)) Nejvyšší čas využít šrotovné na kolo, podpořit prodejce, jak praví Mirek a začít šetřit na nové kolo.
Dnes jsem dělal Andulku já, tedy aby bylo správně pochopeno, dělal jsem zadní voj. Převzal jsem (doufám dočasně) taky roli brbloše :))
Renek chtěl ještě na závody, aby nevychládl, ale pak byl opravdu zlomen, čímž udělal první krůček k tomu, aby zapadl mezi nás :)) Furt lepší, jak kdyby on zlomil nás na další sportovní výkony, což se mu naštěstí nepovedlo :))
Zdenálovi iontový nápoj očividně prospívá, ale narozdíl ode mne se nikterak neodrazil na jeho sportovním výkonu. A večer ho čeká dlouhé žehlení :))
Zdenula měla svatou trpělivost a dnes byla její svatozář obzvlášť jasná:)). Mirek stíhal mezi tím vším ještě focení, trochu mu trvá než vybalí vercajk :)) Ale zaboha nemohl pochopit, proč Jiřce nefunguje tachec, když on má přeci úplně stejný :-))
Anička se zjevovala jako duch, když jsem ji viděl pod Veveří, že už je tam, nešlo mi to do hlavy, páč jsem mezitím zapoměl, že dnes má kolo motorizované :))
Hezký den, hezká příroda, vypuštěný Prýgl, zoncna rumplovala, jak říkáme my Brňáci; nudista pod lávkou ukazoval svou výbavu a byl dámami pochválen, někteří jsme zas tiše záviděli :(( Zážitků je nepočítaně, bez nehody, tedy výlet se opět povedl. Zkrácenou trasou prodlouženou na Nový Dvůr, tedy cca 20 km.Pája
16. 5. Otvírání Lichtenštejnských stezek
Ráno mne probudily sluneční paprsky v posteli, tak jsem vyskočila a zjišťovala, co tomu řekne dnešní počasí.. Obhlídla jsem oblohu a bylo to jasné: neprší, tak se jede. Sraz byl u kostela jako vloni. Věrka mne cestou vyzvedla doma a už mi hlásila, že pánové se jí ozvali. Tak se nás tam za tónů dechové hudby sešlo pět. Pavel 1, Pavel 2, Renek, Věrka a Anička. Pavel 1 nás tentokrát přišel jen podpořit, odskočil si od studené plotny, a dal si s námi symbolicky malý okruh přes Pohansko (tedy po pravdě, doprovodil nás až k Františkovu rybníku, tam se odpojil a vracel se přes Pohansko domů). A my ostatní jsme pokračovali ten velký okruh (42 km). Já tentokrát nebyla za provianťáka, ale za prvotřídního brblu až na Raistnu do Valtic, protože ta jízda z kopečka do kopečka to teda nebylo nic na mne. Ale pak už cesta vedla jen z kopečka až pěkně na „Valtickou rychtu“ na jedno orosené, u někoho plnotučné.. Pak pokračování přes Hraniční zámek v Hlohovci, přes Rybniční zámek na Apollónův chrám a do druhé kontroly. A pak dále přímo do cíle Autokemp Břeclav.
První kontrola a razítko do cyklopasu byla na hraničním přechodu do Rainthalu, druhá byla na Raistně a třetí v autocampu Apollo. Na každém stanovišti kontroly probíhala porada kam dál. (A musím napráskat, že ty kontroly byly fakt čtyři a my tu jednu přehlídli, ale v pase už na to stejně nebyla kolonka, to razítko bychom asi dostali na čelo) Podle programu, co byl na chytrém internetu, je kontrola č. 1 na celním přechodě, kontrola č. 2 Zámecký sklep, kontrola č. 3 Raistna a kontrola č. 4 ATC Apollo.
A představte si na kontrole č. 3 Raistna kde se vzal, tu se vzal, objevil se Miloš. Vyblejsknul a jak se rychle zjevil, tak rychle i zmizel.
Po cestě nás zastihla dvakrát dešťová přeháňka, naštěstí vždycky pod nějakým přístřeškem – u Apolla jsme doplňovali tekutiny a v cíli Autokempink Břeclav – pánové doplňovali kalorie v podobě gulášku se čtyřmi, někdo s šesti a my s Věrkou horkým zeleným čajíčkem doplnily tekutiny.
Shrnuto a podtrženo:
Účast: za břeclavské jádro: Renek, Pavel 1, Věrka, Anička, Miloš
za brněnské jádro: Pavel 2
Výlet i přes 20% nepřízeň počasí vydařený a hlavně byla sranda.
Začátek v 10.00 hod., konec 15.00 hod
Rozchod : 16 hod.
Počet km: 43 + cesta z domovů ke startu a pak zase zpět.
Anička
Červen 2006
6. 6. Ochozská kachna II
Po ranním silném váhání a manévrech ( SMS, telefony, sledování aktuálního stavu počasí ) jsme se tak nějak vzájemně "zlomili " a přece jenom vyrazili na odloženou Kachnu II.
Na startu u Tesca Juliánov jsme se sešli včas a dokonce mile překvapil Zdenál, který ještě po ránu byl největším odpůrcem akce a nazýval nás blázny :)). Nakonec v něm přece jenom asi zvítězila touha po zdravém pohybu a plnotučném :)).
Ještě plní síly jsme vyšlapali nejprudší kopec na trase - Stránskou Skálu, pokochali se pohledem na Brno a tak é ulovili jednu kešuli. Záznam lovu - viz. fotto, hlavní lovec za pomoci ostatních-Renek :)). Potom jsme už frčeli směr Slatina, Podolí, Mariánské Údolí, kde byla první zastávka ( Eldorádo ) na plnotučné pro pány, děvčata si daly kafíčko, ochutnali jsme buchtu od Verči a vyluxovali krowky, které Zdenál dovezl z Poznaně. Musím říci, že jsme byli opravdu jedni z mála bláznů, kteří nepodlehli předpovědi a vyrazili na kole. Jindy plná hospoda zela prázdnotou. Podobně to bylo i na trase. Jelikož pány tentokráte nic nerozptylovalo ( jako třeba kozénky ), jeli jsme dále směr Ochoz. Ani jsme tentokráte nenavštívili hospodu U jelena, ale zase jsme pro změnu párkrát hledali Renka, neb ten vyrazil vždy dopředu jako raketa a cesty neznalý se musel vracet. K Votrubům jsme dorazili v úplně výborném čase, ale jaké bylo naše zklamání, když na dveřích visela cedule : UZAVŘENÁ SPOLEČNOST.Tak a bylo zase po kachně :)). Jenomže my jsme si nenechali skazit naši výbornou náladu, protože za odměnu vysvitlo i sluníčko a jeli dále už jen z kopce směr Řícmanice, Bílovice.
U Sokolovny v Bílovicích nahradila kachnu moravská kuchyně a byla fakt výborná.
Viz. fotto :)). Jak se říká - břicho plné - hlava veselá, vyrazili jsme na poslední úsek trasy po novém povrchu podél řeky Svitavy, směr Obřany, Židenice, Julec. Před Židenicemi se odpojili Zdenál se Zdeňulou, která od samé radosti nad pěkným výletem prý po cestě domů objímala pouliční lampy :)). No, projevy radosti jsou neomezené, že...
U splavu jsme ještě nakrmili kačenky a během chvilky už dorazili zpět do cíle u Tesca.
Těsně před cílem byl ještě na vyšlápnutí náš juliánovský kopeček, čímž jsme zase určitě udělali radost Renkovi :)).
Kolem čtvrté jsme se rozloučili a BV jádro nasedlo na sršáňa a odjelo doufám spokojeno, z našich kopců na svoji rovinku :)).
Aktéři Kachny II : Pája, Renek,Verča - za BV jádro
Jiřka, Zdenál, Zdeňula, Mirek - za brněnské jádro
Děkuji všem za účast. Jiřka.
14. 6. Geoobžerník 2009
Dnes jsem si udělal takový tréninkový výlet do kopečků někde za Brnem. Konal se totiž Geoobžerník a byl jsem zvědav na tento event. Dojel jsem tedy do Černé hory a tam se již setkal s prvními účastníky, ovšem na kole nebyl nikdo další a tak cestu do Žernovníka jsem šlapal sám. Zde již podstatná část osazenstva seděla či hodovala, eventuálně čekala na jídlo a tak jsem se přidal k některým již známým tvářím.
Neoficiálně jsem zastupoval břeclavské kačery a doufám, že jsem nezklamal. Minimálně, co se jídla týče. Tedy, až na ty kopce, žejo. Někteří jsme rozmlsaní jedničkovým terénem a já s vyplazeným jazykem jsem proklínal praotce Obžerníka, že musel zakládat osadu zrovna v této pr.... sveta. I když v krásné :)) Trochu jsem pokecal, něco nového se zas dozvěděl a tak eventík chválím, zvláště, když se v tom vedru nemuselo už nic dělat:)) Díky organizátorovi, na začátku nás bylo tak do mariáše, ale nakonec si nebylo pomalu kam sednout. Nicméně, abych zabil několik much jednou ranou, přejel jsem ještě do Bílovic, kde jsem vytáhl kolo a projel jsem si krásnou stezku kolem Melatínu, hledajíc jisté indicie ke stejnoměnné kešce a prozatím netuše, co za krásy tady ještě objevím. Takže příště je dílčí cíl mé cesty, pokud budu někde poblíž s kolem, jasný.
19. 6. Koncert na Musilce
Tož, řádila tlupa zcela bezostyšně, přesně podle slov písně nejmenovaného
barda naší populární scény : "Jsem to já jak za mlada, stejné věci mě
napadaj.......", nutno podotknout, že co do tanečních výkonů by nám mohli
leckteří "týnejdři" jen tiše závidět. Leč i tuto část naší tlupy spolehlivě
jistily Valerie, Zdenča a Katka. Dík patří přítomným rytířům tlupy, kteří to
s náma křepčícíma holkama hrdinně snášeli až do úplného konce (koncertu) a ani žízní nám, jakož i sobě, zahynouti nedali. Kapela jako obvykle hrála skvěle, věrně svému vzoru, k potěše a za velkého potlesku a pískotu a ječení všech přítomných. Takže, pominu-li špatnou, či spíše neexistující klimatizaci sálu a občas protivně úzkoprsé pořadatele a nedodržení času začátku koncertu, byla příjemná zábava a důkaz toho, že nejen sportem živa jest tlupa a že od slova k činům zde vede často jen 24 hodinová cesta.
A ještě, kdo to, co to, kde to ? Zdenál, Zdeňula, Zdenča a Katka, Pája,
Jiřka, Mirek, Blanka a Valerie na koncertě The Glass Onion neboli Beatles revival, Musilka, Brno, pátek 19.6. , od 19. do 23. hodiny.
Blanka
Červenec 2006
20. 7. Melatín
#200# 14:00 zcela neplánovaně tato keš vyšla jako moje jubilejní, poté, co se mi včera nepodařilo odlovit některé jakrovky. Ale není co litovat, naopak, tušení, že tohle bude má nejlepší keš, se naplnilo.
Už samotný listing je paráda číst a co teprve odlov... Indicie jsem sbíral pred měsícem, tehdy jsem se krmil jahodama, dnes pro změnu maliny a ješte mám za kabeli lišek (hub). Nezoufejte, za chvíli budou ostružiny
Krásná příroda, studánky, zurčící potok, mohutné stromy, klikatící se cesta ukryta ve stínu pred spalujícím sluncem... prošel jsem si kvůli jiným keším opět celou trasu. Po zdárném vyluštění souřadnic (někde jsem pouze odhadoval, např. u hrnečku, kde mudlomagor parkuje dodávku nalepenou k plotu, a ješte jednu stage s tím pařezem :)) ) jsem si připravil nákresy, které jsem samozřejme nechal doma, a tak bylo hledání dost dobrodružné. Krokoval jsem od Melatinu metry, které jsem si dobre nezapamatoval a vycházelo to vždy někam do strmého srázu a houští. Nakonec jsem přecijen našel přijatelné místo a posléze našel i krásnou keš. Vložil jsem tam tužky, aby bylo čím psát a vzal jsem si GC a rakouskou minci. Parádně jsem se projel na kole, samozřejme jsem toho měl málo a tak jsem ještě trajdal do večera po okolí Bílovic s cyklotlupou. Ale to je již jiný příběh. Super, super, super! (Pavel)
20. 7. Bílovická projížďka
Netradiční pondělní vyjížďka byla svolána do Bílovic, páč jsem tam měl nějaké své zájmy a kromě toho jsme chtěli otestovat novou cyklostezku. Ne, že bychom ji už neznali, ale tentokrát jsme si ji vychutnali. Už je tam i zábradlí, snad ještě kouskama chybí, trochu se cpou kopřivy do cesty, někde hlína z lesa, ale jinak je parádní povrch a když si člověk dává pozor v zákrutách, tak je i bezpečno. Trasa je hodně vlnitá, vertikálně i horizontálně, ale s minimálním převýšením. Výhoda je, že je to u hlubokého lesa, skryto pod stromy, podél řeky, a tak se příjemně jezdí i za velkého hicu.
Sešli jsme se tedy podle plánu cca 16,30-16,45 na točně tramvají v Obřanech, kde nás přišla podpořit Dana. Tentokrát se omluvila, ale slíbila, že příště... příště uvidíme.
Teda, jestli se nezapomene někde na Korsice:))
Dojeli jsme v klidu do Bílovic a jelikož čas kvapil, jsme hned vyrazili dál. Udělali jsme první pokus o dobytí Adamova, ale po kilometru Jiřka prohlásila, že prší a tak jsme se vrátili. :))) No, názor stařešiny byl svatý už i Indiánů :)) Přeli jsme se, jestli ta jedna kapka spadla, nebo ne. Skutečným důvodem byl však patrně fakt, že po cestě není žádná hospoda :))
V Bílovické restauraci Sokolovna jsme dali krátké posezení, bohužel už nevařili, tak zůstalo jen u polévky. Prý vynikající. Tím jsme měli půlku výletu hotovu a teď ještě cesta domů. To už zas svítilo sluníčko. Ale holky prý brzo vstávají do práce :)) Já jsem se ještě projel do Židenic a pak zpět k Sokolovně, kde jsem osedlal žlutého oře a vzhůru na noční bruslení :))) Co se mě týče, nádherný a nádherně prožitý den.
Zdenula, Zdenál, Jiřka, Pája, Dana.
-Pavel-
Srpen 2006
8. 8. Na kole do Moravského krasu
Naše dobývání Moravského krasu začalo "scukem" přesně v 9,00 hod. v Obřanech.Všichni se dostavili včas, takže po krátkém seznamovacím začátku s nováčky Hankou, Ivošem a Hankou ( H+I nalevo od Páji, čupějící v červeném H č.2 ), jsme vyrazili směr Bílovice. Pája parkoval v Bílovicích, vyjel nám naproti, tak jsme ho přibrali po cestě. Jelikož bylo brzy a Sokolovna ještě byla zavřená, naše pivní muška Zdenálek ostrouhala a jelo se dál:)). V Adamově jsme byli coby dup, pokračovali opět bez " ionťáku " dále podél řeky, najeli na hl. silnici směr Blansko ( to byl jediný úsek s větším provozem ) a před Blanskem zabočili směr Skalní mlýn. Mezičas byl výborný, Zdenál konečně dobil energii dobrým pivkem, ale ostrouhali pro změnu ti, co se těšili na uzeného pstruha:)).
Potom jsme pokračovali pěkně v chládečku směr Kateřinská jeskyně ( tentokrát se Japonci nekonali ), Balcarka, Ostrov u Macochy, Sloup. Těsně před Sloupem byla hlavní přestávka na oběd , jídlo a pití výborné, ale jak zmiňuje Zdeňula, otravovaly nás tu vosy. Než jídlo donesli, tak se pánové bavili odstraňováním tohoto obtížného hmyzu, dokonce se bodovali a používali k tomu všechny dostupné prostředky, jako jídelní lístek, holé ruce, popelník...Ale stejně to bylo prd platné (omlouvám se), protože jak jídlo donesli, slétlo se jich nespočetně, šmejdily po talířech, rochnily se v omáčkách:)). Po tomto vydatném odpočinku a doplnění energie jsme ještě zajeli ke Sloupsko - Šošůvským jeskyním, udělali společné fotto a potom nás už čekal příjemný dlouhý sjezd Pustým žlebem zpět na Skalní mlýn. Tady Zdenálek tušící, že mu nebude povoleno požití iontového nápoje v restauraci, sáhl do svých zásob z domova:)). Dobíječka byla povolena až zase v Bílovicích. Tato představa v něm vyvolala takový děs, že chtěl mít tento úsek rychle za sebou a rozjel se zpět s takovou razancí, že přehlédl odbočku na Adamov a nevadil mu ani ten hrozný kopec před ním a skončil málem v Lipůvce, místo v Adamově:)). Doplatila na to ovšem i Zdeňula, která věrně následovala svého muže.
Do Bílovic jsme dorazili kolem páté a tak jsme ještě chvíli poseděli na ostrůvku opět s menším občerstvením, jak jinak. Sedělo se příjemně, ani se nechtělo vstávat po takovém výkonu, ale Hanka s Ivošem ještě večer měli v plánu tanečky, ( to je tedy obdivuji ), tak jsme vyrazili směr Obřany. Pája nastartoval sršáňa a oklikou tam dorazil taky. Ještě tam hledal nějaké kešky, ale nenašel:)). Na konečné jsme zhodnotili výlet, byli jsme překvapeni, kolik jsme ujeli km v pohodě, v příjemném počasí i náladě, nikdo nebrblal, naše mláďátko Hanka mezi nás zapadla, jako by jsme se znali sto let a ku podivu ji ani nevadila ta postarší generace kolem ní. Ivoš s Hankou byli snad taky spokojeni, i když na úvod jsme najeli zrovna tolik km. Jindy to ale tak nebývá, nebojte se:)).
Zúčastnili se: Jiřka, Hanka, Pája, Zdeňula, Zdenál, Hanka a Ivoš.
Najeto: cca 78 km, plus cesta každého z domova a zpět.
Jiřka
Převzato z Moravské cyklotlupy s laskavým svolením autorky)
26. 8. Kafe v Brně
Oficiální ukončení dovolenkové sezóny, konečně odlovena Zdenula po práci a tak se narychlo zdravé jádro scuklo tentokrát U Malchrů a pak přesun do italské na Táborské. U příjemného posezení a občerstvení se probraly věci příští a jelikož se nám prostředí líbilo, určitě sem zavítáme aj příště. Pavel, Jiřka, Zdenula. Tož, vzhůru na Falkec!!
Bez fotek. (pgnext)
30. 8. Nach Falkenstein! (IV)
Dnešní slunečné ráno a čerstvý vzdoušek dával předpoklad na zdařilý výlet. Na startovní čáře jsem úderem 9. hodiny marně vyhlížel brněnské zdravé jádro. Tentokrát mírně selhal hlavní navigátor Zdenál, naivně se spoléhaje na přístroje; nakonec však přecejen s velkou slávou dorazili, přičemž, jak jsem se později dozvěděl, objeli snad půlku Moravy :))
Vyráželi jsme tedy s hodinovým zpožděním. To jsme eliminovali teprve na Falkensteinu, kde jsme vypustili dobytí hradu, mimo jiné i kvůli probíhání jakési středověké slavnosti.
Cesta ubíhala v pohodě jako na houpačce, nahoru, dolů, nahoru, dolů... taky už mohli kvůli nám ta údolí přemostit, že...
První kopeček jsme zvládli v pohodě, nádherný výhled na Pálavu a Mikulov, který nás doprovázel po celé cestě, páč se to stáčí jaksi dokolečka. Posléze se vynořila fatamorgána Falkecu, který byl opravdu ještě hodně, hodně daleko. Na konci každé vesnice krátká pauza, focení; u "ponožkové" dědiny zas mohutný košt slaďoučkých hroznů, posléze Falkenstein, sklepní ulička, kde měli sraz veteráni Renaultů, pak ještě osvěžení u pramenu Mariongrotte a pak výplaz na hrad...
Zpět už to bylo veselejší, vynechali jsme vesnici Kleinschweinbarth s vyhlídkou na Sudmährerkreuz (Schweinbarther Berg), čímž jsme se ochudili o zajímavé místo i košt hroznů, zato jsme ale ušetřili výšlap na onen kopec a zrychlili zkratkou do Drasenhofenu a za chvíli jsme už dupkali kolem celnic pod Mikulovem se zastávkou na zralých švestkách :)).
Pak po pohodové cestě vedle kolejí příjemným klesáním do Sedlece, kde byly na výběr 3 cesty: po Greenways do Úval a Valtic, což mi stačilo jednou a naposled; pak po hlavní, sic nejkratší, ale dosti úzké a nebezpečné, nebo konečně přes Sedlec a Hlohovec po cyklo 41 a turistické spojené s koštem burčáku. C je správně :))
Tato cesta není tedy nic moc, což jsme dobře slyšeli od nadávající Jiřky, která se až doposud držela. To není lehárko jako na Macochu, co?... ale nakonec to přecejen přežila a pak i poslední kopec za Hlohovcem, kde už se rýsoval cíl naší cesty.
Zdenula se Zdenálem ve svém sprintu do cíle přestali vnímat okolí a kochat se přírodou, a tak trestuhodně přejeli štaci s burčákem. Škoda, hlavní cíl výletu tak nebyl splněn a ti, co se radovali, že už Falkec nikdy nepojedou, budou si to muset příště zopakovat. Už jen kvůli tomu burčáku :))
Závěrečné kafe ve Valticích s důstojným rozloučením pak udělalo hezkou tečku za hezkým výletem.
Trasu vlastnonožně prověřili: Zdenula, Zdenál, Jiřka a Pája a bez nehody a poruchy najeli 50 km. Tož Ď.
-autorský článek: pgnext-
Září 2006
1. 9. Zářijové kafe
Tradice měsíčního kafe po letní přestávce obnovena, narychlo svolaná účast a zlanaření některých dalších duší Jiřkou, výběr útulné restaurace dal tušit, že bude zase pohoda. Taky že byla, je probráno vše, co je potřeba, pomluveno i domluveno co dál. Trochu se to protáhlo, páč obsluha si dávala načas, ale u dobrého jídla, kafe, zmrzky, pizzy, vínka nebo piva bylo fajn.
Italská pizzerie Cafe Cafe, Táborská ulice, účast Jiřka, Zdenula, Jarka, Mirek, Pavel.
Autor: pgnext/Pavel
12. 9. Znojemské vinobraní
Znojmo, Znojmo, vidím tě dvojmo.... no až tak zlé to snad nebylo :))... faktem však je, že na Znojemském vinobraní jsme statečně ládovali do sebe vitamíny a minerální látky ve formě kvasinek vinných i pivních v množství víc než obvyklém, že ...
Viděli jsme vše: královský průvod, krásné děvuchy, švárné junáky, udatné bojovníky... část programu s bavičem Izerem a dalších; ochutnali jsme taky leccos, probrali ještě víc a tak si odnášíme hezké dojmy z pěkného poloslunečního dne ve Znojmě.
Nezbývá, než stokrát poděkovat Zdenule za organizaci a V.I.P. náramky a přát si, abychom se ve zdraví opět setkali na některém dalším vinobraní. A nejen tam.
Za MCT súdek burčáku statečně a nerozdílně vypili: Zdenula, Zdenál, Pavel a Jiřka. Tož, ať slouží!
autor: Pavel
17. 9. Podzimní bowling
Podzimní bowlingový trénink se konal za totálního nezájmu veřejnosti a tak cyklotlupa opět zachraňovala dobré jméno a čest pořadatelům. Na druhou stranu, měli jsme zase dráhy jen pro sebe a tak jsme mohli mohutně potrénovat a dvakrát se zapsat do soutěže (někteří i víc).
Shodli jsme se na tom, že levá dráha opravdu zanáší, ale záhy jsme si našli své finesy, o čem svědčí dva stovkové hody na této dráze. Ani ostatní nebyli na tom špatně, někdy chyběla ta příslovečná kapka štěstí, někdy to chtělo chladnější hlavu. Překvapila zejména Jarka, která asi doma tajně trénuje, jinak si to neumím vysvětlit.
Probralo se zase kdeco, zejména jsme se však domluvili, že před prosincovým finále si dáme ještě jeden trénink (vymyslela Anička) k doladění formy. Pak prý bude naše vítězství jednoznačné :)) Ve formě jsme byli tentokrát pouze dva (Zdenula 102b., Pája 111b.); ostatním nezbývá, než poctivě trénovat. Tož v říjnu jdeme na to.
Tím nehlavnějším ovšem byl pohodový večer. A vo tom to je :))
Účast opět pouze nejzdravější jádro: Zdenula, Jiřka, Jarka, Anička, Pavel, z povzdálí tomu šéfoval náš kamarád Jůra a spol.
-autor: Pavel-
20. 9. Na Lednické vinobraní
Původně to měla být sólo jízda do Lednice na kontrolu krabiček a košt burčáku. Na poslední chvíli se ale ozval Miloš, že mu odpadla "lepší nabídka", a jestli se může přidat. Samozřejmě, a tak jsme dali scuka u zámku.
To by ale nebyl Miloš, kdyby neměl v kapse zas nějaké překvápko a taky že jo.
Za chvíli přifrčela sympatická mladá dáma (Dáša), po představení se jsme tedy vyrazili do Lednice. Propletli jsme se parkem a u skleníku je zaujal pokroucený strom (Jerlín Japonský), a tak jsem navrhl, že znám ještě hezčí, ve Valticích. Protesty nebyly, ale nejdřív jsme zamíříli na to lázeňské vinobraní.
Po koštu burčáku a shlédnutí kousku pohádky jsme vyrazili lesem do Valtic, u zámku jsme shlédli onen strom a ještě jsem je zlanařil na průzkum podzemní chodby, o které Miloš netušil. Při světle Milošovy bludičky jsme se téměř po čtyřech dostali asi 30m daleko, pak se to ale začlo snižovat a už jsme se nechtěli dál špinit. (Nebudeme před slečnou přeci říkat, že jsme se začli bát :))
Pak Dáša navrhla, že by si dala pivo (!) a dokonce už aj věděla, kde; to jsme zírali zas my.
Po posezení u piva jsme to opět lesem vzali zpět, to už bylo v pohodě po krásné lesní cestě kolem Bažantnice a od Nového dvora zas podél kolejí do Charvajdy a přes Kančí oboru zpět k jezu, kde se odpojil Miloš a posléze i já.
Miloš, Dáša, Pavel, celkem 38-40km, šílené tempo na pokraji mých sil, ale bylo to úžasné odpoledne. A možná budeme mít posilu do in-line sekce. Tož tak.
(autor: Pavel, autor fotek: Miloš)
Říjen 2006
3. 10. Koulelo se počtvrté
V pořadí už čtvrté Koulení, a zdravé jádro cyklotlupy bylo opět u toho, tentokrát s pořádnou účastí.
Na start jsme dorazili tak akorát, to už tam byl Miloš s doprovodem a stepovala tam i Anička, která nás tradičně přišla podpořit na start a tentokrát řádně na kole a zkusila s náma aj vzorek cesty. Akci si zopakovaly ségry Zdenula a Jiřka a poprvé to zas zkusili pánové Zdenál a Miloš. A já to mám zatím bez pauzy, no. Stíhal jsem zároveň ještě zorganizovat kačery, naštěstí mě zas tak nepotřebovali a řídili se sami. A tak mi zbylo dostatek času a kilometrů, abych mohl poklábosit s Jiřkou, páč ostatní se hnali do cíle za mlhavou chimérou s prvními kouleči. Taky jsem si povykládal s některými kačery a kouleči a získal pár nových informací a doufám i přátel.
Dnešní počasí vydalo ze sebe to nejlepší, co na toto období šlo: sluníčko celý den, skoro bezvětří, teplota 17,5°C a vlahá teplá noc za úplňku, což jsme ocenili zas s Milošem při svém návratu za částečného bloudění.
Oceňujeme výbornou kuchyň v Blučině, skvělé společníky a skvělou organizaci. V rámci zvyšování imunity jsme konečně nezapoměli na věstonický burčák červený, mimochodem tak vynikající, že jsme si museli dát repete a za lidovou cenu.
Doprovázely nás také nádherné výhledy na Pálavu a hezkou podzimní krajinu po celé trase. Lidé sbírali poslední úrodu z vinohradů, další zas přišli povzbudit a všude vládla spokojená, téměř sváteční a stěží popsatelná atmosféra.
Na radnici jsme zakončili popovídáním s přáteli, mohutným focením posledních kouleč(ek)ů a vyfásli ještě pamětný glejt od Kudrny.
Celkem 66km, někteří o něco víc, Miloš 98. Bez nehod a defektů.
Foto od Miloše, od Páji nebo v Kudrnově archivu a jinde.
Autor:pgnext
18. 10. Valtické bówlink
Na tradičním valtickém bowlení by nebylo nic tak významného, kdyby se nepřidali Pohodáři, jež zlanařila jejich šéfová Dani.
Sešli jsme se teda v hojném počtu a s dobrou náladou, posilněni becherem (a jinými dobrotami) od hlavního sponzora Jiřky (blahopřejeme k narozkám!) a historicky první utkání v této sestavě mohlo začít.
Ačkoliv jsme museli "prodat" jednoho našeho dobrovolníka (Zdenulu) soupeři, tak se nám nepovedlo dát tam záškodníka; nicméně nakonec by nepomohlo, ani kdybychom si ho nechali a přibrali ještě dva navíc, páč nás hosté rozprášili na kopytech. Inu, máme se nad čím zamýšlet, a to jsme si mysleli, že jsme kdovíjací borci. Ale ještě jsme neřekli poslední slovo! Vánoční bowling se blíží a c ním i vendeta a my si nachystáme svou nejlepší sestavu.
Bowling, jež připravila Anička za organizačního přispění Zdenuly a Dany, v sestavě Domácí (MCT): Anička, Verča, Jiřka, Blani, Miloš, Pája, versus Hosté (P-B): Dani, Runa, Jirka, Danča, Jeník, Zdenula skončil zdrcující porážkou domácích 0:3.
Především však šlo o přátelské posezení a pohodový zápas, což se zajisté povedlo.
Foto je ZDE a TADY
Výsledková tabulka je zde:
autor:pgnext
23. 10. JANE Country Brno
Na vystoupení námi už známé country skupiny JANE jsme přijali pozvání od jejich lídra Romana a neváhali jsme ani chvilku.
Bylo potřeba jen upřesnit účast - která byla stejně jistá už na začátku - a samozřejmě nachystat nějakou kulišárnu na zpestření. Nebylo potřeba ani nic vymýšlet, vsadili jsme na osvědčené klobouky a podařilo se nám je zajistit pro všechny; zachovali jsme tak dekórum a přízeň této sympatické kapele s jestě sympatičtějšími zpěvačkami a skvělými hudebníky. Oceňuji pěvecký výkon všech a brilantní basová sóla mistra Ričiho, jakož i všech ostatních. Při skvělé hudbě jsme se bavili a tancovali až do konce. Nejslabší článek by měl dostat padáka a tentokrát to je imaginární PR manažer, páč ke škodě skupiny nezajistil odpovídající účast; zato nám zas při tanci skoro nikdo nepřekážel :))
Dokonce vyšlo i párové složení a tak žádná naše dáma nemusela čekat v koutku.
Nezbývá než poděkovat účinkujícím za skvělý kulturní zážitek a naší organizátorce Zdenule a kamarádům za účast. Tož tak.
------------------
Shrnuto a podtrženo:
Kinokavárna Černá Pole,
J.A.N.E. Country Brno (Roman, Albi, Riči, Nykin, Lucka, Peťka)
Moravská cyklotlupa (Zdenula, Zdenál, Jiřka, Pája, Blanka, Miloš).
=autor:Pavel=
24. 10. Uzamykání Prýglu
V pořadí (myslím) už 4. ročník Uzamykání Prýglu se nesl ve znamení společné akce s Pohodáři, jejichž účast jsme spíš jen tušili, než očekávali. Nakonec se ukázalo, že o co míň jsou sdílnější, o to víc se umí semknout jako jeden muž a překvapit svojí početnou účastí.
Nejinak tomu bylo i dnes; a tak jsme se přesně v určenou dobu na určeném místě mohli seznámit s novými (i některými již známými) tvářemi a vyrazit pěšky dohodnutým směrem a trasou okolo Prýglu.
Dnes jsme šli hned vedle Přehrady, tedy zbytku vody, co po vypuštěném Prýglu zbyla. Naskytly se nám zato nevídané scenérie a pohledy na dno a okolní břehy. Posléze jsme vyběhli na silnici a dorazili na lávku pod Veveří(m), kde bylo další kochání. Pak klasická zkrácená trasa po červené Nad Zouvalkou k Osadě a Kníničkám zpět. Po cestě jsme nezapoměli samozřejmě na focení a další seznamování; pánové se věnovali novým dámám víc než těm svým, ale samozřejmě v zájmu stmelování tlupy :))
Cestou jsme mohli projevit i své ošetřovatelské sklony a někteří i svůj vypravěčský (i jiný) skrytý talent.
Pohodový výlet jsme před koncem cesty zajedli skvělým jídlem v restauraci U Šuláka, někteří naproti U princezny a pak dokončili trasu za velmi příznivého, i když ne slunečného počasí.
Prýgl dnes uzavírali i vodáci a určitě i jiné tlupy; za nás uzavírala nejmladší členka Natálka, která statečně táhla sebe a pomyslný běžec zipu. Prýgl se svým nádherným okolím je tak opět zdárně uzamknut a připraven na přezimování. Nashle tedy na dalších akcích a zejména na jaře opět zde, při jeho otevírání!!
Dík organizátorce Jiřce za skvělou akci a všem za společnost a hezky strávený den a dalším zase za hezky prožitý dvojden v Brně :))
Zúčastnili se:
MCT: Jiřka, Zdenula, Zdenča, Mirek, Miloš, Pája
Pohodáři: Danča, Zdena, Janula+Natálka, Marta, Honza.
Fotky
(autor: Pavel)
Listopad 2006
17. 11. Na výstavu A.Muchy v Brně
Na oslavu 20.výročí Něžné revoluce nebo -li převratu jsme operativně svolali scuka do Brna. I když jsme necinkali klíči, páč nikdo nesliboval lepší zítřky, tak jsme důstojně zastoupili zdravé jádro, nechali politiku stranou a věnovali jsme tenhle svátek kultuře a jiným příjemnějším věcem.
Na výstavu Alfonse Muchy nás pozvala Zdenula a nutno konstatovat, že to bylo úchvatné. Nejen hezké obrazy lepých děv začátku 20.století, ale i propracované detaily kreseb a maleb a poučné psaní o životě tohoto mimořádného umělce nás zaujaly a strávili jsme tak užitečně kus dne. Pak jsme zamířili na oběd s posezením do nedaleké restaurace, což byla taky příjemná záležitost :)) a pak zamířili do Vaňkovky.
Zde jsme obdivovali krásnou vánoční výzdobu, prošmejdili obchody a Jiřka už nakupovala i dárky; na závěr jsme zasedli do Café Práh, což je naše oblíbená kavárna tamtéž. Zde v nekuřáckém klidném prostředí u kafe, čokolády a dobrého čaje zvaném Nekončící láska jsme završili příjemný den povídáním a samozřejmě i pracovním posezením. Byly domluveny další detaily nastávajících akcí a na závěr ještě jednou Vaňkovka a pak jsme se rozprchli domů.
Zabili jsme tím několik much najednou a jednu Muchu velkou a tak si odnášíme dobrý pocit z příjemného dne. Zdenula, Jiřka, Pavel.
(autor: Pavel)
25. 11. Lázně Lednice
Tak jsme si jeden den řekly se Zdeňulou stop stresu, únavě, obskakování a krmení našich miláčků a vyrazily jsme vstříc relaxu do lázní Lednice.
A musím říct, že hned od prvního okamžiku jsme byly nadšené. Lázeňská budova nová, moderní, ubytování proběhlo hladce, pokoj luxusní. Hned odpoledne jsme vyfásly dvě příjemné procedury, po kterých jsme byly jako znovu zrozené a nejmíň o deset let mladší:)). Večer jsme to ještě završily plaváním v bazénu, kde jsme byly skoro samotinké. Druhý den nás čekaly další procedury, které nás pohladily po duši po ne zrovna hlubokém a zdravém spánku, neboť v postýlkách bylo něco hrozně šustivého, co nás jaksi obě budilo:)). Ale to byl opravdu jediný nedostatek....Poo nás přijel skontrolovat Pája, jestli dodržujeme pitný režim:)). A to my zase jo a nejlépe v místním baru, že...Navečer dorazily Anička s Verčou a hurá do bazénu:)). Tentokráte ovšem jako naschvál bylo dosti plno, lépe řečeno přebabíno. Což ovšem Pájovi vůbec nevadilo:)). Po koupeli jsme ještě chvilku poseděli v baru, Anička nám povykládala, jak ohromovala na břeclavské poliklinice svojí módní kreací "naruby " je in a také jak je poučné si občas koupit Blesk pro ženy:)). Byl to opravdu příjemný večer.
Třetí den nás čekala už jen výborná snídaně, balení, úklid pokoje a cesta domů. Po krásném slunečném počasí byla mlha, ale cestu zpět na našem turbokoštěti jsme zvládly dobře. Nakonec - máme přece obě letecké průkazy, ne?
Všem takový relax doporučují " švihačky lázeňské " Jiřka a Zdeňula
(autor: Jiřka)
(Článek převzat z moravské cyklotlupy s laskavým svolením autorky)
Prosinec 2006
6. 12. Koncert O. Havelky
Po loňském vynechání jsme opět zažili koncert MM a opět jsme se dočkali vynikajícího vystoupení. Tentokrát jsme využili příznivou konstelaci i k oslavě Mikuláše, páč i stmelovat tlupu je potřebné a kromě losování dárků jsme si zajisté, byť v mírně zakouřeném prostředí, i příjemně popovídali. Nemluvě o tom, že jsme si objasnili rozdíl mezi losem a sobem, jestli se lije kyselina do vody nebo opačně, i podobný problém se sádrou. :))). Holky zas probraly plány pečení cukroví a při probírání domácích oprav, malování, opravy dřezu či auta si posteskly na ty neskutečně líné tvory, kterými chlapi bezesporu jsou :)) Bohužel/naštěstí, teď už s tím nejspíš nic nenaděláte. :-((
Pak už následoval nástup na Havelku, který, jako obvykle, chytře navázal kontakt s publikem už ve vestibulu, kde také zahráli pár úvodních skladeb. Dokonce - dnes v roli Bludného Holanďana - to stihla včas i Jana :)).
Na koncertu samém jsme pak zažili gejzír těch nejlepších skladeb a písní, prokládaných vyprávěním o historii jazzu i svérázným humorem muzikantů, který je normálně nepopsatelný. To nás dokázalo udržet v napětí až do konce a kromě už vzpomínaného kontaktu s diváky, pečlivým výběrem svižných skladeb se zapojením celého orchestru a prokládáno vynikajicími sóly všech nástrojů - a samozřejmě skvělých hudebníků - v nás zanechalo nezapomenutelný kulturní zážitek.
Tedy, nevím jak ostatní, ale mně vyhovuje právě takovýto styl koncertu a byl jsem (opět) v extázi, ba přímo unešen (nebo naopak) :))
Musím se tedy nestoudně pochválit za tento (vynikající) nápad a opravdu, ale opravdu by mne mrzelo, kdyby se to nelíbilo všem.:)))
Osum statečných dnes v obsazení Anička, Zdenula, Pavel, Jiřka, Miloš, Jana, Hanka a Ivoš.
Místo činu: Semilasso, Brno.
=autorský článek: Pavel=
17. 12. Bowlingové finále
Vánoční bowlingové finále dopadlo neočekávaným propadem a tak by bylo nejlepší se o něm nezmiňovat. Marně jsme hledali lék na křivou dráhu a nevyvážené koule, nicméně profíci to umí i s těmi a to my nejsme.
Naše nejlepší trojka Tlupáci ve složení Zdenula, Janula, Zdenál obhájila krásné 15 místo a obvykle by to bylo už i na cenu, ale letos byl sponzor ještě lakotnější, než jsme doufali a tak tedy nic. No nic.
Další sestava Sokolíků (Pavel, Jiřka, Blanka, Petr) skončila na překrásném předposledním místě, a bylo by hůř, nebýt Petra, který nám vypomáhal. A to jsem pečlivě vybíral vítěznou sestavu, že?
Kde asi skončilo třetí družstvo Pálaváků (Mirek, Anička, Verča), je nasnadě, ale někdo musí být aj poslední. :))
Bowlingové nebe nám dnes nebylo nakloněno a tak přejdime radši ke druhému tématu, tedy vánočnímu posezení.
Vzhledem k tomu, že jsme strávili pár hodin (opět v silně zahuleném prostředí) čekáním na bowling, tak bylo dost času popovídat si, pojíst, probrat veškerá témata; nálada se povznesla po přípitku becherem a obzvláště pak, když Zdenál načnul i domácí sliovici, čímž obětovat svou vánoční tombolu k obecnému blahu, za což mu budiž věčná chvála. To zas bude v alejích nablito... :)))
No, prý nebylo, některým to dokonce pomohlo k lepším výsledkům, alespoň ze začátku. Blanka tedy, kromě stahování divočáka, umí i vynikající slivovici, což je obdivuhodné!
Zmíněná tombola přinesla každému nějaké překvapení, mimo to Anička a Zdenula rozdaly i osobité dárečky pro každého a dokonce s literárním podtextem, nádhera...
V závěru večera bylo uděleno čestné členství MCT Jůrovi a Jarce, ve formě vlaječky. Tedy, trochu to v B+R zmenšili, inu, i papírem je třeba šetřit :)) ale o to snad bude vzácnější.
Poslední letošní sestava: Anička, Blanka, Janula, Jiřka, Mirek, Pavel, Petr (náš staronový přítel a dnešní host), Verča, Zdenula, Zdenál a živý inventář Probe - Jůra.
Dneškem tedy uzavíráme oficiálně rok 2009, ve kterém jsme uskutečnili vyjímečné množství povedených akcí a nezbývá, než si popřát, aby tomu bylo tak i nadále, za přítomnosti plného zdraví. Tož, ať se daří!. (autor článku: Pavel)