Reportáže 2026 přehled

25.3. Podkomorské lesy

​30.3. Deblínek

27.5. Se ZNCT do Jevišovic

13.6.Hudba na kole

• ​Oslavy několika narozenin

​Toto byla luxusní akce za účasti široké rodiny. Sešli jsme se tři oslavenci (J.42.), R(40.) a P(66.) a s námi snad 25 přejících duší. Radim to pojal velkoryse, pravda, na můj nátlak, protože prý není co oslavovat. Jak ale uznal, setkání v široké rodině stálo za to.

Příští oslava se plánuje za 4 roky (pokud dožiju) :)).

• 25.3. Podkomorské lesy

Po dlouhé cylkopauze ve zdejších končinách jsem ohlásil návštěvu Prýglu, se záměrem pojezdit po širokém západním okolí Přehrady, známém též jako Podkomorské lesy. Při té příležitosti taky navštívit svou dceru. Dne​s, po dlouhé sérii oprav, jsem vzal otestovat svého diamanta; je na něm provedeno mnoho udržovacích úkonů a - z čeho mám velkou radost- downgrade pohonu z 12 Eagle na Shimano 11 funguje jak nikdy předtím. A pak mám jednu novou mašinku, cykloradar, z jehož používání jsem jelen a bude dlouho trvat, než si ho oblíbím :)). (První dojem: je to nejhorší krám, co jsem kdy viděl:)) Zahřívací kolečko proběhlo hned od Rakovce, po cyklo bílé 5005 s dobrým asfaltem na Ríšovu studánku. Je to oáza klidu, posezení s altánkem, upravený pramen a okolí. Voda je sice pitná, ale pofidérní a už ji pít nebudu. Další Helenčinu studánku jsem nenašel, to budu mít za úkol příště. Od tohoto bodu se stezky rozbíhají do všech stran, tedy půl dne prozkoumávat žlutou, modrou, zelenou i červenou turistickou, pak je tady ještě původní cyklo souběžně s jinýma a plno lesních i asfaltových průseků. Uložil jsem si významné orientační body u Huberta, Pod lipovým vrchem, Oboru, až k Autodromu. Na Veveří měli policajti celý den manévry s vrtulníkem. Samotný hrad je přístupný jen severní branou, skleník je obehnán lešením a tvrdě se na rekonstrukci pracuje. Bylo načase. Z druhé strany jsem prozkoumal trasu po Cyklistickou. Po obědě ještě jednou do lesů, po cyklo 1B od Rakovce k Horákovu žlebu a ještě vše dokola k Ríšově studánce a prudkým sjezdem až k Přístavišti. Nejvyšší čas, páč mi zbylo jen 6 km rezervy a taky už se smrákalo. Spotřeba ta z největších jako u tryskáče, ale naftu to naštěstí nežere... však jsem také několikrát zdolával převýšení 200m na docela krátkou vzdálenost. Vlastním pohonem bych to nezvládl.

Závěrem- jarní Prýgl nezklamal, bylo i celkem pěkně a teplo, vydatně jsem pojezdil, pokecal s dcerou a najel 60 km...., u mně dobrý.

• ​30.3. Deblínek

​Deblínek je vrch s vysílačem, tyčící se nad Znojmem v tvořihrázském lese asi s převýšením 100m. Přes střed je protnut asfaltkou právě přes Deblínek a několika bočními šotolinovými úseky k Těšeticím, Výrovicím, potažmo Tvořihrázi, Plavči a Kuchařovicemi, zejména kultivovanými úseky lesa zvaném Purkrábka, skýtajícimi nekonečné bloudění rozmanitými terény, dost často s pěkným převýšením; jisté je ale, že se v něm nedá ztratit, páč jeho délka je do 5km vzdušnou čarou. Několikrát jsem už zde jezdil, tentokrát i pořádně vnímal trasu a zakrátko i uznal, že jsou tady i těžké úseky a hlavně se nedá dostat do lesa odkudkoliv, co je třeba si hlídat po cestě zpátky. Dnes bylo velmi chladno, pojezdil jsem křížem-krážem a nebylo nutné přemýšlet, kde jsem a jak se vrátím. Po cestě zpátky jsem zjistil, že už mi dochází baterka a byl jsem na špatném výjezdu (k Rudě), tak mne čekalo 12km a to taky není rovina. Naštěstí jsem dojel.

Měsíc jsem uzavřel s 860 km.

24.5. Znovu na Prýgl, tentokrát bylo velmi horko a tak jsem spíš odpočíval v lese

• 27.5. Se ZNCT do Jevišovic

Konečně jsme se domluvili a vyrazili s místní tlupou na výlet. Tón udával Zdenek a jako obvykle zvolil trasu do Jevišovic. Trochu okolo přes Boskovštejn, dál kolem Hlubovského rybníka lesem nad přehradu přes Střelice. Na hrázi jsme chtěli pozorovat ryby, ale byly zalezlé. Vše bylo zavřeno, nakonec jsme našli útočiště v Kafe, kde jsme načerpali síly, pokecali a jeli přes Bojanovice zpět. První a na dlouho poslední výlet se povedl, další Zdenek plánuje už v důchodu- prý bude mít konečně čas (o čem pochybuju).. Alena, Dana, Honza, Zdenek + já,50km.

• 13.6.2026 Hudba na kole

Jedenáctý ročník HNK je za námi. Byla avizovaná účast cyklo a pěškotlupy, což vypadalo nadějně. Ale jako obvykle na poslední chvíli se to zase pokazilo. Nakonec jsme byli rádi za tři cyklisty, páč Miloš oželel souběžnou akci O dušu, což bylo od něj šlechetné.
Tedy na shromaždišti va Valtické jsem zkompletoval kolo a po nějaké době už byla připravena i Anička a tak jsme vyrazili směr Valtice. V cíli už fotil Miloš a my jsme kupodivu přijeli přesně načas. Start byl rozpačitý, úvodní proslov mdlý, ale hudba Sebranka jazz osvěžující. Záhy jsme vyrazili na Vinařský dvůr. Hudba si zrovna dávala pauzu, tak jsme vyrazili na Belveder. Tady bylo beznadějně plno a tak na kýžené kafe nedošlo. Čtvrtá štace byl Dianin chrám, to jsme počkali na hudbu, kterou zahrálo trio lesních rohů a byl to fakt zážitek. Pak jsme jeli na Hubertovu kapli, kde se nehrálo, a záhy jsme zakotvili na Třech Graciích. Tady bylo zas narváno, hudba nic moc, no stihl jsem si dát kafe. Za pátou štaci jsme zvolili Nový Dvůr, kde měla být tradičně bubenická show, ale vystupující zrovna vyhlásili půlhodinovou přestávku. Miloš tedy navrhl Apolonův chrám, kde měla být středověká hudba, ale muselo se čekat a tak tam zůstal sám. Na sedmé zastávce na Kolonádě jsme spočli a rádi vyslechli šoumeny R-'n-rool ve stylových červených sakách. Pálili to ostošest a jejich hudba a projev byl excelentní. Anička si konečně dala kafe, nekonec se našel i Miloš a přivedl Ivetu, kterou cestou potkal. Zdálo se, že tu i skončíme, ale hudba posléze vyhlásila konec a tak zbyl čas na osmou zastávku na Janohradě. Tady hrála příjemná stredověká hudba a vydrželi jsme do konce.
Pak se Miloš a Iveta rozloučili a my jsme už klidně dojeli na Valtickou. Sbalil jsem kolo a po cestě zpátky jsme se ještě zastavili na kafe u Verči, která byla přes den v práci. Byl tam i Jirka a Hana, tak to byl pěkný závěr dne. Pak jsem vystartoval a domů přijel za světla, páč dny jsou teď dlouhé.
Najeli jsme 35 km s Aničkou na elektro- trochu málo, ale svižně; vidět, že má cosi natrénováno. Miloš v zimním úboru též stíhal, páč na těchto rovinkách se to dá rozpálit a nikdo nezdržoval. škoda, že až teď.

Díky všem za společnost, myslím, že si to všichni užili. Foto s laskavým svolením převzato od Miloše.

• 21.7. Vyjížďka elektroZnojmáků

​Náš novodůchodce sliboval, že už bude mít na nás čas a opravdu nezklamal. Tentokrát to bylo opět do Boskovštejna, ověřit fungování Agro Family parku. Nabízí různé atrakce lezení a vodních radovánek. Překvapila nás velká účast rodn s dětmi, jde o trefu v prázdninovém vyžití v tomto areálu. Je vidět, že boskovštejnští nerezignovali po uzavření muzea a snaží se oživit tuto obec. My jsme byli jen pozorovatelé, dali jsme si místní osvěžení v stánku. Po příjemným občerstvení jsme se vydali domů. I když bylo slunečno, foukal nepříjemný chladný "mistrál"; ale díky elektro jsme to v pohodě zvládli. Z, D, P, dobrá akce.  

Srpen 2026