Leden:

• 21.1. Ples města Znojma,

​s pracovním podnázvem Ples hladových :)).Tradiční ples opět s dobrou zábavou, hvězdným obsazením a tentokrát i s lepší účastí MCT. Napsal jsem:

Tož,

kulturní jádro pokračovalo ve svém tažení a naší první letošní akcí - nepočítaje novoroční ráno po Silvestrovském sympoziu - bylo opět plesání na Plesu města Znojma.. Pro někoho možná lokální, ale i ten se může změnit ve věhlasný, pokud se umíte sami dobře zabavit.

Přidanou hodnotou pak je, pokud vám pořadatelé nachystají příjemné prostředí s hvězdným obsazením, jakým letos byla Monika Absolonová (mimochodem, úžasná zpěvačka i dáma), Lukáš Hejlík, skvělá kapela Party Riders či Elán Tribute SK, taneční skupina Singl Znojmo, či cyklotrialová show znojemských juniorských evropských mistrů. Jednu chvíli bylo též slíbeno, že (možná) přijde i kouzelník. Takže není divu, že jsme tam vydrželi křepčit skoro do konce.

Nálada byla tedy skvělá, naším dámám to sluší i když jsou pěkně oblečené :)), no a jak známo, když je ženská spokojená, tak je vše v nejlepším pořádku a tak tomu bylo i tentokrát.

Krom plesu jsme stihli i nějaké to kafe a "slavnostní oběd ", který taky jistě vejde do dějin. Dobře jsme si též popovídali a dopřesnili další plány. A kdyby nebylo mrazivého počasí a mírné dozvuky Aniččiny kašlavky, zajisté bychom vyrazili i na procházku prosluněným Znojmem. 

Nezbývá tedy, než poděkovat našim dvorním dámám Aničce a Jiřce a také novému parťákovi Vaškovi, za návštěvu, skvělou společnost i za přání. 

Tož, tak!

Pavel, Kníže z Klentnic

Únor:

• 11.2. Valentýnské kafe Brno, Tradice MCT opět s bowlingem u zamrzlého Prýglu​

Valentýnský bowling

Letošní valentýnský bowling se pro velký úspěch v roce loňském, konal opět v hotelu Rakovec na Prýglu. Sice se nás sešlo pouze 5, ale klání to bylo napínavé. Všichni dorazili včas - dokonce i Mireček se tentokráte trefil do limitu, takže jsme začali přesně ve dvě hodiny a končili ve čtyři. Na úvod jsme si rozdali dárečky k Valetýnovi, objednali pití a pak už jen kouleli a kouleli. Situace se neustále měnila. Já svoji veškerou energii vyčerpala v kole prvním a pak už to bylo jen takové lážo-plážo. Pavlík  zase předváděl styl plážo - lážo. Jednou nula, pak zase i desítka počas všech kol. Tak moc se soustředil a chtěl podat skvělý výkon, ale prostě koule byly špatně vycentrované. Dáša kolo první pojala jako zahřívací a pak to teda rozjela! Kuželky se válely na všechny strany. Jedna desítka za druhou. Mireček se snažil jak  jen mohl, šlapal jí na paty, ale prostě na naši favoritku neměl. No a Zdenulka se držela mezi Pavlíkem a mnou - jednou nulečka, pak zase skvělé trefy. Koulení zpestřilo občerstvení v podobě pečených kuřecích křidélek v marinádě s dresingem a chlebíkem. Nutno podotknout, že to do nás padalo jako do studny.

Celkovým vítězem se tedy stala Dáša s počtem bodů 367, následoval Mireček s 332 body,  pak Pavlík s 278 body, Zdenulka 256 bodů a koneček ocásek já 254 bodů.

Děkuji všem za účast a těším se na další akci MCT.

​Tak jsme se zase po roce vypravili na ples LaDF Mendelu, stejně jako loni ho organizovali studenti. A bylo to vidět, jak jsou šikovní - nádherná výzdoba, bohatá tombola, pěkná hudba, chutná večeře i jednohubky a koláčky na stolech, kde upoutala výzdoba ze stuh, větviček, dřeva a jiných přírodnin, nemluvě o malých svícnech z březové kulatiny. Místnosti nádherně voněly lesem a smůlou stromů. Každá dívka či žena dostala krásnou rudou růži.

Ples byl zahájen průvodem svatého Huberta a bohyně Diany, jejíž družinu doplňovali hončí se zvěřinou a psy. Pak už se jen rozběhla zábava, tanec, tombola. Výhry byly bohaté a myslím, že nikdo neodcházel nespokojen. Zúčastnilo se nás 8: Jiřinka + Pája, Anička + Václav, Lidka + Luboš a Zdenál + Zdena. 

Zdena

• 27. 3.  100 jarních km- Znojmo- Staatz.  Mapa. 
• 28.3. Jarní Pálava s nejlepší sparringpartnerkou  Jiřkou. 

Duben:

• 1.4. Znojemské jarní kolečko II. 112 km
• 1.4. Tanečný koncert MelodyMakers Brno, účast zrušena
• 9..4. Operativně zvolaná Bobravská vyjížďka v polosólové akci s Jiřinkou. Bylo konstatováno:

vlaštovka znova vzlétla:))

•  13.4. Velikonoční kolečko sólo, OK
• 14.-17. 4. Velikonoce, SK splněno
• 21.-23.4. Lázeňský relax, MCT. Perla Jížní Moravy-  I tentokrát se zadařilo :)) Napsal jsem:

​"Tak prý si holky zas dobře zarochnily v lázních. My přespolní jsme dostali za úkol jakýmkoliv způsobem se dostavit na kafe, což se nám i přes různé potíže podařilo. Teda některým. Tentokrát nebyl žádný karban nebo bowling, zato jsme se alespoň po dlouhé době viděli. Takže plán tlupy je operativně upraven a hned, jak se přepůlí květen, prý se bude pokračovat v původním programu. Do té doby musí Anička i se "svatebním otcem" stihnout milion povinností a my zatím budeme ten cvrkot z povzdálí pozorovat.
Mimo to hodláme splnit některé stěžejní akce, bo vynechat líbání pod rozkvětlou jabloní by se nám mohlo vymstít, že?"

• (30.4.-1.5.) Břeclavský víkend oficiálně nebyl oznámen, tudíž se nemusel ani rušit..
• 30.4. Soutok M&D, náhrada za zrušené čarodky.

U mne se tedy Soutok nezrušil, z čehož mám dobrý pocit. A též parádní zážitky. Jen jsem to posunul o den dřív a naplánoval si to podle sebe. Což má také něco do sebe:))  Napsal jsem:

"Tentokrát se vše měnilo operativně z hodiny na hodinu. Nejprve v den čarodějnic jsem vyjel na Soutok, resp. k němu, páč byl a dlouho bude zaplavený. Zato jsou tam hnízdící čápi a po dlouhé době jedno malé prasiatko. Stoletý jezevčík si mne asi pamatuje a hned si přiběhl pro pohlazení. Co ještě.. třeba hromady chroustů kolem valtických vinic... 140 km"

Zítra už je květen, soutok oficiálně zrušen a my tedy pokračujeme v Brně, že...

Květen:

• 1.5. Prýgl open! Operativní náhrada za zatopený SMD. Úžasný relax na Prýglu po vlastní ose.  A malé setkání Cyklotlupy na Veveří. Napsal jsem:

• 6.5. Velkomoravské stezky Z pracovních důvodů vynecháno - a jelikož bych tam jel stejně sám, tak rovnou i zrušeno.
• (20. 5.) Liechtensteinské stezky 

Parádní akce! Chtělo by to jen více kamarádů, kterých se jaksi nedostává.

​Tož,

Otvírání LS proběhlo i letos a pro břeclaváky to prý bylo oficiální zahájení sezóny, byť skalní MCT mají již notnou dávku v nohou a sezónu otevřeli ještě za ranního poprašku jinovatky, že.. Ale nikdy není pozdě a mnozí, jenž ještě kolo neoprášili, nás při trošce vůle ještě můžou dohnat.

Účast do posledních chvil nebyla jistá; Jiřka sháněla poslední puzzle do autíčka, Miloš dal přednost lepší nabídce.. v mlčící většinu jsme právem nedoufali a já jsem očekával, že zas budu zachraňovat kapitalismus a krom toho mi dozníval moribundus... Jedině Anička byla nažhavená a nakonec to vyšlo i nám ostatním. Počasí nám moc nepřálo, ještě v předvečer akce bylo sice teplo až horko, leč přes noc se stihlo obrátit naruby a se silným větrem hrozil i déšť. Přesto jsme se domluvili, že na této akci nesmíme chybět a plán operativně přizpůsobíme, jak už to máme nacvičené. Já jsem chtěl dát svůj letošní rekord, ale proti větru se soudruzi co? Proti větru se čůrat nedá. A jezdit také ne. Takže jsem se pohodlně dovezl do Mikulova, tam osedlal oře a za hodinu už jsem byl na startu. Hnal mě vítr a žízeň:)) Kalužana vaří opravdu lépe jak za socáku, taky že je tam i nový majitel, ale čistě subjektivně- to nové znojemské je ještě o krapět lepší, byť v minulosti byly obě značky stejně nepoživatelné. Než jsem tedy dokončil soukromou degustaci piva, dofrčeli i ostatní tlupáci, tedy Jiřka, Anička a Martin (?). Toho jsem viděl poprvé a doufám, že ne naposled. 

Zahájení proběhlo rychle a nenápadně, organizace pokulhává, jak je to již pod novým organizátorem typické a mnozí lidé tápali jak v trasách, tak lovu razítek. Účast byla, snad kvůli počasí, dle mého odhadu asi třetinová. Vyrazili jsme tedy na delší, 50 km trasu, kterou se nám povedlo splnit dle zadání, pouze s dílčími úpravami. Bylo mnoho možností degustace vína i jídla, což jsme příležitostně využili. Doufám že i dámy si stihly vyměnit všechny nastřádané informace. Závěrečné pojezení v Sedleci někdo odmítl, někdo si pochvaloval a někomu nesedlo. Ceny byly výrazně vyšší než obvykle. Bohužel Rychta byla v té chvíli v nedohlednu, příště tedy zkusíme poobědvat u té cimbálovky :). Pak jsme ještě dokončili druhou půlku trasy, přes Rajstnu, lesem kolem památek a u jízdárny jsem se rozloučil vstříc ostrému větru do Mikulova. Kupodivu jsem to stihl za hodinu.

Závěrem patří poděkování za účast a společnost, a také za odvahu se do toho v těchto podmínkách pustit. Celkem jsem najel 81 km. U mně spokojenost.

 Tož, tak! 

Pavel

28.5. Nenadálý průzkum MK. s Jiřkou Hlášeno a okomentováno:

Červen:

• 10. 6. Moravský Kras. Snad už 8. ročník s MCT. Pohodová stovka za krásami MK s dobrou partou. Napsal jsem také:

"Dnešní mise do MK byla již druhá v tomto roce a ani to nemusí být mé poslední slovo, páč, jak známo, mě zde čeká ještě kousek dovolené, pokud se vše zdaří. Nicméně, dnes to bylo oficiálně za účasti MCT, co už považujeme za tradici, páč jsme si jej z nějakého důvodu oblíbili a již samotná cesta je velkým zážitkem. Tedy alespoň u mne.

I dnes tomu nebylo jinak. Předcházelo tomu nevábně tvářící se sobotní ráno, když jsem ještě před svítáním vyrážel z domu. Obloha pochmurná, černé chuchvalce a déšť na spadnutí, ale na východě bylo jasno a nic nenasvědčovalo tomu, že by ... Ale jen co jsem vyjel za město, padla první kapka. Svěží západní vítr do zad jsem zažil poprvé, ale taky mě rychle dohnaly mraky a rozlezlo se to po celé obloze. Spustil se liják a než jsem stačil dorazit do první dědiny, měl jsem boty a půl oblečení promáčené. Pak jsem zalezl do zastávky a čekal. Vyhlídky nebyly radostné a jen rychlý konec deště a rázné oteplení to mohlo ještě zachránit. To se ovšem nestalo a tak jsem se posléze vrátil do ještě pořád spícího města, zatímco Jiřka zařídíla odložení akce na neděli.

Počasí se dopoledne notně vylepšilo a zavládl prosluněný den, a tak se nabízelo alespoň z části zachránit původní plán, tedy ohňostroj na Prýglu s následným bivakem. Do Brna jsem tak dorazil s dvanáctihodinovým zpožděním, tentokrát výjimečně vlakem, ale nevítala mě již žádná delegace. Svižná půlhodinka na Prýgl a další, než jsem se prodral davem na své předem vytipované místo. Vše bylo parádní, vycházející Měsíc nad Brnem i ohňostroj, a také hlučný provoz na Prýglu do pozdní noci. To jsem se již posouval dál k Veveří, kde jsem sice nic neměl připraveného, ale to u mne není podstatné. Nakonec jsem poblíž Obory našel v hlubokém lese to nejlepší místo, co jsem si mohl přát. Byla chladná hvězdnatá noc a Měsíc prosvítal stromy a vrhal strašidelné stíny, ale to už jsem byl ve svém živlu a po průzkumu, že mi zde nic nehrozí, jsem rozbalil bivak, posléze utichl všechen hluk a já si užíval ten klid. Excelentní relax a zážitek!

Brzo ráno jsem se probudil, sbalil vercajk a dokončil kolečko okolo Prýglu, čímž jsem ho preventivně uzavřel pro ty, jež to na podzim opět nestihnou. Brzký ranní Prýgl skýtá neobyčejnou podívanou, zvedala se lehká mlha nad vodou, hladina klidná jako sklo se zvláštním modrým nádechem a naprosté ticho. Jel jsem pomalu a kochal jsem se, pořád jsem měl dost času na to, abych byl včas na výchozí pozici v Julcu, kde byl scuk s Jiřkou a Dášou. Ty taky brzo přišly a krátce na to jsme vyrazili. V Obřanech jsme vyhlíželi druhou polovinu tlupy, tedy Zdenálovce :)), kteří dorazili v plné sestavě a tak zachránili čest tlupy a celé výpravy.

Cesta ubíhala velice svižně, že jsme nestíhali ani zastávky na pivo :)). Relax si pak tlupa dopřála na Skaláku, kde jako již tradičně vyhlásila konec. Já jsem ale na nic nečekal, a splnil jsem kolečko do Sloupu i s rychlým občerstvením. Stejně pojedu domů vlakem a tak jsem alespoň snížil deficit na přijatelných 100 km. Kolečko bylo svižné v rámci naložené bagáže a horkého dne, šlapalo se mi dobře a stejně tak tomu bylo i po cestě zpátky do Brna. I holky šlapaly poctivě, trénink se příznivě projevil a nikdo nás nezdržoval.:)) Jinak varuji před bramboráčky, narozdíl od minula je měli málo propečené a nikterak tomu nebylo ani u Balcarky, kde byly ještě horší. Zřejmě i univerzální "kvalita" mraženého polotovaru a větší fronty se podepsaly na nedobrém dojmu z těchto poživatin. Ani dobře vychlazené pivo mi nějak v tom horku nešlo. Ale nic tak hrozného, sic to člověku zkazilo žaludek, ale ne hezký den. 

Brnem jsme také prosvištěli jak uragán, málem jsme se nestihli důstojně rozloučit. Vlak jsem stíhal s patnáctiminutovým předstihem. Jak jsem vyhlásil v plánu, normálně v sobotu bych nechvátal, měl bych dost času do pozdního večera, ale dnes to jinak nešlo.

Závěrem chci poděkovat všem přítomným, tedy Jiřce za organizejšn, Zdenule, Katce, Dáši a Zdenálovi, za operativní účast a dobrou společnost, bez každého z nichž by tato akce byla o dost ochuzená. Najel jsem za oba dny 134 km."

Foto možná později.

Pavel  

• 17.6. Hudba na kole. Luxusní akce pro milovníky pohybu, hudby a vínka dohromady.

Bohužel ani to nestačí k nalákání většího počtu kamarádů. To si budu pamatovat! :)) 

​Než sem někdo napíše oficiální článek, kterého se pro zaneprázdněnost budoucí babičky nedočkáme, dávám pár postřehů, abychom měli co komentovat:))

"Tak tedy na třetím ročníku Hudby jsme se konečně domluvili i my, a nutno dodat, že to byla velmi dobře připravená akce. Ale hned zkraje nastalo pár technických zádrhelů, čímž se pořádně zašmodrchal náš harmonogram na dřevěných nohou. Inu, ne každý kompromis je výběrem toho nejlepšího z daných možností, a tak už na začátek akce jsme mířili každý po svém. Ve Valticích byl moc pěkný zahajovací program, u Vinařů zas měli špičkové vínečko, na Rajstně jsem pak pozdravil známé břeclaváky. Pak jsme jeli přes Úvaly do Sedlece, kde byla delší polední pauza, ale to již začlo pršet a akci jsme odpískali stylem "Dostaň se do Břeclavi jak umíš". Někteří oklikou přes Valtice, že..

Dlužno dodat, že i tak jsme stihli několik pěkných hudebních zastávek. Počasí se holt naplánovat nedá, obzvláště, když vás Anička naláká na kachnu. To se pak těžko nepodjatě rozhoduje:)) A skutečně, kachnička byla obzvláště propečená, což byla důstojná tečka na závěr.

Po cestě zpátky jsem stihl ještě pěvecký dívčí sbor u Tří Gracií, pak jsem se zapletl mezi běžecký závod se spoustou vysportovaných děvčat, kterým hráli po trase taky nějací hudebníci a ještě jsem stihl rockové duo na lázeňské Kolonádě.  

Návrat do Mikulova byl již za vydatného deště a silného protivětru, leč to jsem taky jaksi zázrakem přežil bez újmy a na poslední chvíli naskočil do vlaku.

Než jsem se stačil převléci a osušit, už tu bylo Znojmo, docela bylo teplo a zde za celý den nespadla ani kapka. Já to říkal !!

Účast: dámy z MCT Anička a Jiřka, já a stovky dalších kulturně-sportovních nadšenců. Tož, tak!"

  Pavel

• 23.6. K24. Zatím nezávazně, ale letos cítím dobrou konstelaci a vážně o tom uvažuju, že bych to ještě jednou, "naposledy", zkusil? A jak to dopadlo...

-Tož, jak bylo na závodě řečeno- Bůh nás má rád, a tak nám nadělil pěkné počasí. Letos nás má ale obzvlášť rád. Ve stínu to ukazovalo 33,5°, někteří naměřili ještě víc. Tím vzaly mé plány na nový osobák za své. V podstatě jsem měl již ráno odježděno s radostí a švihem svých 250 km. Dál to už bylo trápení, které jsem pět minut po dvanácté, obrazně i doslovně, zarazil. Ale skončil bych stejně i kdyby nebylo horko, páč už jsem měl jisté části těla sedřené :)) 

Letos tedy "jen" 369 km. Ale časová rezerva mi, narozdíl od jindy, ještě nějaká zbyla a tak mám inspiraci na příště. Je třeba se jen ještě pečlivěji připravovat.. Pokud tedy zdraví, vůle a počasí vyjde, budu tam.:)).

Červenec:

• 22.7. Mikulov - akce MVS Krajem vína. kraj pod Pálavou je úžasný za každého počasí. Ale v tom horku nevím, jestli se mi bude chtít. A navíc mi to koliduje s dovolenou.

​Nakonec jsem tam přecijen jel. A neudělal jsem špatně.

"Tož, po zdárném dobytí Soutoku suchou nohou přišly na řadu MVS, které jsem také zvládl na otočku. V podstatě jsem si jen odskočil na Festival národů Podyjí a dobré sedlecké vínko.  Ale stihl jsem si dát nějakou tu cizokrajní specialitku, trochu podebatit s bývalým kolegou z bývalé práce a též sedlecké vínečko s grilovanou dobrůtkou nemělo chybu. Cesta po ose byla taktéž svižná, inu, měl jsem čerstvě dobře potrénováno :))
Nyní jsem měl už brázdit Podunajskou nížinu, Ale můj nynější zaměstnavatel je opačného názoru. Ale vše dočasu. Nicméně, Kvilda se kvapem blíží a nás čekají parádní zážitky, i kdyby měly padat trakaře ;-). 

• 29.7. Valtické meruňkobraní. 

​Operativní nápad Jiřky a byl to dobrý nápad. Meruňkové specialitky a folklór a nezapomenutelná jizda vláčkem pro Jiřku, že..

• 30.7. Znojemské vyhlídky.

Doplněk víkendového programu. Bylo moc teplo a toto se jevilo jako maximum, co se dá vydržet. Navštívíli jsme nově objevené vyhlídky na Šobes a Heiligenstein. Večer jsem pak vyjížděl na SK.

• 31.7. SK- rychlá návštěva takřka na otočku.

Srpen:

•  5. 8. Dovolená v MK

Po letních šturmech na Soutok i Vinařských stezkách Mikulova to byl odpočinkový výlet na Valtické meruňkobraní a znojemské vyhlídky; pak ještě odskok na SK a pak kýžený MK, letos potřetí a bohužel naposled. Bivak v kempu i pod širákem v temném lese, koupání v ledových bystřinách, parádní poježdění a toulání v nekonečných lesích, prudkých stráních a hlubokých roklích i nečekaně vydatné zahoubaření. Šošůvská kaple, sloupský kostel i jeskyně Balcarka. To vše se dá stihnout za pár dní. Nepopsatelné dojmy, záhul i relax, chce to zažít. MK se stal mou oblíbenou výletní a dovolenkovou "destinací" již mnoho let a nepochybně tomu bude tak i nadále. 
Návrat do špinavé a rozpálené civilizace je deprimující.​ 

• 9. 8. Na kole to sviští, hvozdy šumavskými, aneb Co nenatrénuješ, to neokecáš

​Šumavská dovolená s CK Bondo byla opět nádherná a nezkazili mi to ani některé nepříznivé okolnosti, za které si ale můžu sám. Hvozdy šumavské jsem brázdil s dobrou  partou  "účastníků zájezdu". Zdravím tímto našeho průvodce, pak mladého závodníka z Jedlové a také manžele K. z Brna, se kterými jsem více pohovořil. Jiřka šlapala také velmi dobře, škoda, že jen první den. Výkony zbylých členů MCT byly ovšem... žalostné. A zatímco to ostatní v první den zapíchli, já jsem se nedal. A dobře jsem udělal.  

Hvozdy šumavskými to tentokrát opravdu svištělo, divoké a vražedné, často mnohakilometrové sjezdy byly opravdu výživné, stejnětak jako následné ještě větší kopce. Díky letošní vrcholné kondici i přítomností rychlých parťáků  jsem si to užíval. Vyjel jsem v pohodě všechno. Těšil jsem se zejména na nové trasy kolem Horské Kvildy, Plavebního kanálu u Antýglu, i Strážného. Také již známé kolečko k  Březníku a podél Vydry, Roklanského potoka, či výjezd k pramenu Teplé Vltavy byly pěkné. Znovu jsem se podíval na Chalupskou slať, Tříjezerní slať a nově na Soví voliéry. Navštívil jsem také místního chataře, jehož vyřezávané sochy a funkční úly,  či pstruhové sádky byly ohromně zajímavé a dobře jsme si také pohovořili. V krátkých pauzách jsem také viděl hafo hřibků, zejména lišek, stejně tak borůvek; na sběr jsem ale neměl čas ani kapacitu. U Březníku jsem fotil jinde neviděný hořec panonský.

Prvně bylo moc horko, pak nám jeden den propršel, ke konci se i dost ochladilo. 

Splnil jsem všechny  "předepsané" trasy, okoštoval tentokrát řízné Kvildské pivo i nacpal se borůvkami, také jídlo bylo vynikající, zejména nezapomenutelné borůvkové knedlíky, že.. najel jsem drsných 113 km. Druhý šumavský pobyt byl tedy pro mne každopádně ne-za-po-me-nu-tel-ný. Jelikož se Šumava od počátku stala mou srdeční záležitostí, budu koukat, abych se sem pokud možno každý rok alespoň na krátko zastavil.

Napříště ale sám. Jako, tušil jsem už dost dopředu, že to bude průser, ale ani za 55 let ses nepoučil, debile. Čím starší, tím blbější. Dál bych to nekomentoval.

• 25.8. SK Mimořádně pojedu zase do okolí Nitry, se svou skvělou partnerkou Jiřinkou

​Povedlo se nám vyrazit již v pátek ráno a tak jsme neměli časovou tíseň. V pohodě jsme dojeli na místo, tedy k naší mámě, kde jsme s povděkem pojedli její domácí speciality. Pak nás vyzvedl Rosťa a jeli jsme k němu. Jiřka byla nadšená z malé neteřinky Vikinky :)), měla si co povídat, já byl docela utahaný. Mezičasem jsme se povinně museli bavit se Goofy-m, nebo-li Scooby-Doo-em.. tedy domácím mazlíčkem, zvící velikosti většího telete :)) což si striktně prosazoval. Horký den se povedlo tedy v relativní pohodě přežít.

Na sobotu jsem naplánoval výšlap na Zobor a docela dobře jsme to i zvládli. Příroda, pravda, trochu zanedbaná, přehřátá a vysušená, výhled na město však úchvatný!  Bohužel, v době, kdy jsme vyrazili, jsme už měli být doma. ale tak brzo se mi Jiřku ještě nikdy nepovedlo vzburcovat. Půlhodinová odchýlka při zpáteční cestě rozpáleným asfaltem pak logicky znamenala průser, jenž naštěstí umíme řešit elegantně. Ale je to varování budoucna. 

Po zdárně vyvedeném výletu jsme zajeli opět k mé mámě, z čehož měla jistě radost, páč nám napekla ještě nůši koláčů a buchet. Také ségra nás obdarovala švestkama a stihli jsme si ještě dost popovídat. Pak jsme se nadobro rozloučili, páč nás ještě večer čekala grilovačka u Rosti, dlouhý večer povídání, tentokrát jsem byl čilý já a spát jsme šli až v pozdní noci.

Ráno nás čekalo rychlé balení, páč jsme chtěli dojet domů ještě před odpolední špičkou. Povedlo se to docela rychle. 

Můžu tedy konstatovat, že nám vše vyšlo tak, jak jsme si to naplánovali, doufám také, že i všichni zainteresovaní měli radost a nebyli jsme jim na obtíž. Tímto všechny ještě jednou zdravím a děkujeme. Na oplátku je zveme zase k nám, že...  

​Září:

• 2.9. Hardegg místo Falkensteinu  

Naštěstí bylo už od zimy jasné, že bude pršet, a tak se nikdo nehlásil :)) Tak nastal čas podívat se na Hardegg.

Kupodivu tam bylo opět množství lidu. Ale moc jsem se nezdržoval, déšť byl na spadnutí a bylo docela chladno, tak jsem raději pílil domů, čekalo mě ještě sušení ovoce.

• 15. 9. Znojemské vinobraní, soukromě 

Na tuto akci zvu tradičně jen rodinu nebo dvorní přátele. Letos to vyšlo Jiřce a Dáši, ostatní to odročili. Akce byla perfektní jako vždy, připravil jsem pro dámy skromné jídlo a i koncert E. Farné, V. Patejdla a dalších spolu s ohňostrojem byl perfektní. Počasí bylo nečekaně dobré, teprve v sobotu ráno a pak k závěru byl menší pokus o déšť. Prošli jsme i stánky, průvodem a testovali burčák. Byl vesměs velmi dobrý. Dámy byly dle všeho spokojené.

• 23. 9. Tour de Burčák, akce MVS- Krajem vína.

Asi nejlepší burčáková akce vinicemi a vinnými sklípky Znojemska. To si rozhodně nenechám ujít.

Nejlepší akce na kolech ve Znojmě! Již několik let lákám hromady přátel, příbuzných a známých, leč tradičně jsme vždy pouze v komorní sestavě. Letos jsem byl tomu rád, páč bylo trochu nepříznivé počasí a hrozil déšť, a tak bylo třeba svižně makat, nezdržovat a nebrblat (:-)).

Letos tedy s Danem a Laďkou, taktéž vášnivými cyklisty; dalo se tedy předpokládat, že akce bude svižná a neošizená. A skutečně, vzali jsme  to poctivě po nejdelší trase 50 km a poctivě jsme i koštovali burčák, hrozny či rychlé občerstvení. Počasí nám, na tu bídu, co hlásili, docela přálo. Ráno modrá obloha, leč zima a vítr. Ale bída přišla přesně dle předpovědi kolem 14 hodiny, zrovna kdy jsme byli na nejvzdálenějším bodu Lampelberku. Zdejší burčák byl trochu zgrclý, nahradili jsme to koštem hroznů. Zbylých 20 km jsme pílili již pod kapkami, které postupně přecházely v deštík. Ale pořád to šlo i po polňačce, která se postupně měnila v bahno. Ale protože jsme nevezli žádného bručouna, bylo u toho i veselo.

Do cíle jsme dojeli již za deště, pěkně se nám umyli pláště i kola a ještě jsem donesl nějaký burčáček domů. Tam jsme se převlékli, přitopil jsem a začal smažit řízky a bedle, kterých jsem v předvečer donesl hromadu. Mohutná večeře a klid nás pak postupně ukolébali. Byla to dle mého velmi povedená akce.

• 30.9. Burčákfest. Tadiční akce Znovínu na oslavu burčáku a vinné révy.

Letos soukromě s Jiřkou; pochodili jsme několikrát terasami až okolo hradu krkolomnými stezkami; pak jsme usedli u dobrého burčáku na terasách. Byl krásný prosluněný den a trochu té romantiky a relaxu také nezaškodí. Krom toho jsem nachystal houbařské menu z právě probíhajícího Znojemského bedlobraní :) : bedlové řízečky, bedlové škvarky, babkové řízečky, bedly na kmínu a druhý den doplněno o houbové rizoto (směs bedel, babek, klouzků) a navíc ještě sušení hnědáků a babek...

Říjen:

• 1.10. Tradičně nejspíš na SK. Nebylo realizováno.
• 7.10. Uzamykání Prýglu, MCT.

I když poslední dobou jen s první dámou MCT, ale někdo tu tradici prostě udržovat musí! Dnes se nás ale výjimečně sešlo víc.

​Jiřka napsala:

Tentokráte se do poslední chvíle váhalo - na kole či pěšky, bude pršet - nebude pršet, většina odřekla, ale nakonec byl Prýgl přece jen uzavřen.

Šli jsme pěšky v patách tradičního běhu Vokolo Prýglu - počet běžců je každý rok větší a větší a kategorií také přibývá, takže se může stát, že třeba příště budou někteří teprve startovat a někteří už dobíhat do cíle. Kníže pronesl nejapnou poznámku, že ženy nad 60 mohou startovat zdarma, tak prý jestli nechci vyrazit..., ale zase na druhou stranu - běžela tam i paní, které je 80 a nevynechala ještě ani jeden závod....

Jak již Pavel zmínil, cestou na Veveří jsme měli i houbobraní - bedličky, václavky. Los padl na Martina, takže dostal za domácí úkol úrodu zpracovat . Nejvíc se líbil sběr naší mladé krvi, co nás přišla podpořit - Kamilce. Za svitu slunéčka jsme dorazili na nádvoří hradu a jako již tradičně proběhla degustace hradního růžového, houbových škvarečků, tekutých švestek, bylo i něco z hradní udírny. Cestu zpět jsme zvolili po vodě, neboť většina už dlouho nejela parníkem a taky nás trochu tlačil čas ( a únava, že..). Nejdříve bylo na horní palubě super teplíčko a slunéčko, stromy kolem Prýglu hýřily barvami, ale ke konci by bylo slovo teplíčko přehnané, takže jsme dorazili na konečnou poněkud ztuhlí. Ani nevím proč jsme se nešli schovat dovnitř. Z přístaviště jsme už spěchali na šalinku a  na Hlavasu se rozprchli domů.

Byl to hezky strávený den, počasí také vyšlo.

Jiřka

Aktéři uzavírání: Pavel, Dáša, Jiřka, Martin, Kamilka

A já dodávám:

Letos to byla opět důstojná akce, výborná nálada běžců, dobré zahoubaření po cestě a košt vínečka, burčáku či specialit na Veveří. Chvíli pražilo slunce, chvílemi foukal studený vítr a chvílemi se pokoušelo i pršet. Parníkem jsem jel poprvé a tím se pravděpodobně naplnilo mé proroctví zpřed jedenácti lety, kdy jsem předpověděl, že jakmile jednou pojedu parníkem, tak to bude konec akcí na Prýglu...

Tak, a je to tady! Pavel, kníže z Klentnic

• kolem 28.10. soukr. oslava, odloženo

Listopad:

• 3.11. Lednické rochnění. Proběhlo dle plánu s bowlingem a za poměrně hojné účasti. 
• kolem 17.11.druhá soukromá oslava

Prosinec:

• 8.12. Bowling ve Znojmě

Docela dobré zakoulení s partou z práce. Moc nechybělo, abych to vyhrál:)). Poté pak částečné vymetání znojemských hospod, jež jsem zakončil úprkem. Pavel, kníže z Klentnic

• 16.12. Předvánoční bowling, MCT v Brně

Celodenní akce s předchozím pozváním k Dáši. Tohle koulení bylo v nám známém Probe. Excelentní účast a důstojné rozloučení se starým rokem. Pavel, kníže z Klentnic

• 18.12. Krátký soukromý večírek s partou z práce. Holt podnik tentokrát na nás šetřil.

• vánoce, SK

Vánoce veselé, vínečko kyselé :)) Holt musím přinést moravský vzorek, nejlépe asi odzkoušené Rulandské bílé polosladké pozdní sběr, z Valtic nebo Sedlece, že...

• Silvestr, soukromá oslava, s Jiřkou, přiťukli jsme si také s Radimem, příbuzenstvem a známými.

Jak se vyvíjí letošní (cyklo)plán:

4757 km