Jdi na obsah Jdi na menu
 


Akce 2020

Rok koronaviru- Akce 2020

Leden

  • 18.1. Ples ZN ani tentokrát ne
  • 25.1. R+P narozeniny

Dnes jsem pozval pár přátel MCT na moje oslavy. Šedesátka není nic, s čím by se člověk chlubil, nicméně už to bude jen horší. Sešli jsme se doma, trochu toho pohoštění, pak se přesunuli na bowling. Někteří jsme pokračovali opět doma. Malou chvilku s námi strávili i mladí. Jo, dcera přijela dodatečně taky. Milé dárky, milé vzpomínky nad fotkama - úzasný dárek od Aničky. 

Únor:

  • 1. 2  vyjiždka na Seisfelďák na kole

Velmi vydařená vyjižďka, kterých letos plánuji bezpočet.

  • 7. 2.  bowling a oslava z Haasu

S partou z bývalé práce máme dobrou​ soudržnost a dnes jsem je pozval na bowling a oslavu. Bylo příjemně a jsme si i zasportovali. Přijeli všichni, což velmi oceňuji.

  • 15.2. Valentýnské kaffe (Jiřka) 

Letos jsme stihli ještě třetí bowling, a to na valentýnském kafi v Brně. Účast obrovská, klání urputné. Pak jsme zasedli ke stolu, dali něco pojíst a oddali vzpomínkám. Malé dárky, které si přejeme navzájem, mnoho zdraví, které potřebujeme. Měli jsme i nějaké plány, ale než jsme stačili říct švec, tak se rozpustily v desinfekci. Pro mnohé nečekaná úleva - nemusí si hledat výmluvu. Dvakrát škoda.

Únor byl zaslíbený kolu a krom nesčetných výletů na Šobes, Kraví horu či Gránic, jsem otestoval výdrž baterií i na Hardegg. Trochu jsem šetřil. Po 53 km mi zbylo 10% kapacity, za mne dobrý.

Ze začátku jsem to bral po silnici do Čížova, abych trochu pošetřil baterii. Na otočce u Vyhlídky jsem měl přes 60%, tedy zpět jsem to vzal po červené kolem Čížovského rybníku, pak následoval krkolomný sjezd ke Žlebskému a následný stoupák Suchému rybníku. Po krátkém relaxu a kontrole snůšky pulců jsem ještě odbočil na Hrádek, což doporučuji pro zdatné cyklisty. Na konci vás čeká zřícenina, s expozicí a krásným výhledem na meandry Dyje.

Z Hrádku je to strmý kamenitý výjezd, na rozcestí už brnkačka, do Podmolí sešupem a lesní domů, kolem Anenského mlýna s možností ke Královu stolci a přejezdem do Gránického údolí, eventuálně po žluté do Hradiště či po silnici domů. Na závěr výjezd do Znojma, jak jinak. Parádní relax v příznivém počasí, již není co dodat. Zbyla mi rezerva 10%.

březen:

  • První březnové odbrždění pouze individuálně
  •   

​duben:

  • 4.4. otvírání jara s... Hroznovou kozou zrušeno
  • 4. nebo 18. za tajemstvím hradu N.Hrádek nebyla správná konstelace
  •  MK (Pavel) pouze individuálně
  • velikonoce zrušeno
  • čarodky zrušeno

květen:

První kolovětrání pro Jiřku, naplánoval jsem pohodovou trasu podél Dyje, tzv. Dobšicko-oblekovické kolečko. Trasa cca 12 km, ale my jsme to pojali komplexně i s procházkou s vnoučkem po městě. Tož pohodová akce do důchodu, doufám že vzdáleného.

V rámci tzv. rozvolňování, resp.neřízeného promořováníbylo možné sportování v přírodě, což vyústilo v jednu krásnou akci na Prýgl. Tenkrát ještě s rouškou přes hubu, ale na tom nesejde. Důležité je, že jsme konečně vyjeli. Na Prýglu bylo hezky, všude plno lidí, i tací, co do přírody v životě nepáchnou, i ve vodě pár šílenců se našlo. Jídlo, co jsme si dali, bylo vynikajíci. Máme splněno, užili jsme si to. Pro Jiřku to bylo prý pohodových 40 km. Byl to velmi vydařený den.

  • 16.5. Otvírání Lichtenštejnských stezek  odročeno
  • Noc kostelů, ZN odročeno

červen:

Tak jsme se domluvili a udělali jsme si výlet do Podolí - Mariánského údolí, známé též jako Údolí Říčky. 

Ano, bylo po dešti a místy zima. A já se poprvé vydal ve šlapkách. Otestovali jsme bahnitou polní, Jiřka se ukázala jako zdatný jezdec. Myslím, že tak zas... kola jsme ještě neměli. Nakonec jsme to zvládli a líbilo se nám. Ale vypadalo to na déšť a tak jsem dostal hlad na něco dobrého... ale to co jsem chtěl, to neměli. Pak jsme se vnořili do nekonečného čekání a po dvojí urgenci jsme dostali něco k jídlu. Dobré, ale předražené. A byla mi neskutečná zima. Ale přežili jsme, dokonce ve zdraví. Krom dobrodružného výletu máme jeden tip, kde se občerstvení vyhnout. Je to u oslíků v Mariankách. Ale za to mizerné oblečení si můžu sám.

  •  
  • 13.6. MVS-HnK   odročeno

červenec:

Dopřál jsem si luxus v podobě brzkého vstávání a já tušil, že za to budu odměněn. Dnes jsem se vypravil na Soutok. Plán byl vyrazit co nejdřív, než začne pálit slunce, byť běsnění komáru bylo ještě horší, než památného roku 2009, což mi zpětně připomíná jako lehké pošimrání. Nedá se vydržet ani půl minuty.

Letos je krásné propršený rok- nebylo týdne, aby nesprchlo. Soutok je krásný o to víc- svěží tráva letos už dvakrát posečená, turistů velmi málo, akce žádné- to se muselo blahodárně projevit na přírodě a zvířectvu. A bylo na co koukat: obrovské stádo daňků slunících se po ránu, kde komáři až tak neotravují; čtyři čápi černí snad s metrovým rozpětím křídel, volavky popelavé stojící majestátně jako sochy na pahýlech dubů- patrně už dávno nažrané, volavky bílé, vzlétající labuť, plno ptactva včetně vlaštovek jiřiček, nějaké ptáčky se žlutou hlavou, patrně asi žlůva, možná i žluna či vlha, nebo to je ten stejný pták, to ověřím. Pak dravci, krom množství menších poštolek či sokolíků i velcí, zvící velikosti orla mořského, na soutoku občas vyskytovavšiho. Divočáky v ohradě, dva malí adolescenti akorát na rožeň. Již mne nevítal stoletý jezevčík, se kterým jsem se zkamarádil, asi je již ve psím nebi. Stárnem všichni. Bílí čápi ani jeden, asi odletěli do Znojma :)). Byl jsem spokojený i bez hub. Chyběl mi májový žabí koncert u sedleckých rybníků, krásné lekníny, kachny a husy u lednických rybníků.. Ale to je daň, že jezdím autem.

Vyjel jsem po páté, v BV jsem byl v sedm, první jsem byl na soutoku a díky rychlému kolu a minimu zastávek již v deset nakládal kolo, to už se parkoviště plnilo lidmi. Počasí se horšilo, ale mně to vyšlo, pěkný výlet a mám splněno. Klasický okruh k Soutoku, cca 38 km.

  • Moravský Kras

​Na krátkou dovolenou do MK mi zbyly dva dny a já řešil dilema, co se dá stihnout a co oželet a co nechat na příště. Nakonec se mi to povedlo skloubit tak, že jsem stihl vše a ještě mi zbyl čas jen tak lelkovat v lese. Kempuji jako obvykle ve Sloupu.

Přijel jsem první den po poledni- přecijen jsem si musel po noční pospat a balení mi zabralo taky nějaký čas. Po příjezdu do tábora jsem rozložil nový bivak- měl jsem to rozdělané v obýváku a tak jsem to měl nacvičené. Pak jsem pojedl něco zásob a porozhlédl se kolem. Nakonec jsem se byl projet v lese a neopomenul jsem koupání v přírodě- došla mi vhod ledová voda v Luze, jíž už tradičně využívám její léčivé účinky. Pak jsem udělal houbařské kolečko a na tu bídu našel dost poživatelných hub. Zbytek dne byl vyhrazen na teplou večeři, podávala se vlastnoruční variace leča s rúžovkama a la pejsek s kočičkou a kupodivu to bylo stejnětak hnusné. Nakonec ještě houbovozeleninová polévka- ta se celkem povedla. Pak jsem naložil houby do soli a zakončil jsem teplou sprchou. Noc byla na můj vkus chladná, posléze deštivá a hlučná - s tím v prvním případě nedalo nic dělat, ve druhém případě jít spát do přírody - snad příště. 

Ráno jsem vstal první, zašel do obchodu, posnídal a jal se prozkoumat místní les. Po houbách nikde ani stopa, ale krmil jsem se malinama, úroda byla dobrá. Vrátil jsem se do tábora, opilci se sotva probouzeli- inu, i tak se dá trávit "dovolená"- ale zanedlouho první bouřka, pak se vyčasilo tak, že bylo až moc teplo, hezký den vybízel na další výlet- do kostela a na šošůvskou kapli, nakonec jsem to protáhl na Sk.Mlýn, vydatně pokecal s průvodcem a zběsilou jízdou do kopce jsem byl rychle ve Sloupu, tam jsem odbočil zase k vodě a smyl jsem bláto s kola a ze sebe taky. Den ještě nebyl u konce, kdy jsem povečeřel a pak došel bleskový liják, nestačil jsem ani zatáhnout okna a zavřít stan. Zavřel jsem se v autě a uvažoval o bivaku v autě- nakonec jsem ale odolal, po dešti jsem si dal tepou sprchu a zalezl do stanu v na půl mokrém spacáku. Ale už jsem zažil i horší. Trotli ale nehlučeli, možná i jo, ale spal jsem tvrdě a dobře.

Čekal mne poslední půlden, hned ráno jsem dojedl zbylé zásoby, pobalil kolo, mokrý stan a vše ostatní, a než se ostatní probudili, byl jsem už pryč. Zajel jsem si na Výpustek, což byla poslední nenavštívená jeskyně, prohlédl zajímavou expozici a pak jsem si dal oběd v Brně, nakonec se podívat do Dekotloše na vybavení, které si doplním, až mi příjdou prachy. Pak jsem pomalu dojel do práce, na noční.

srpen:

  • 1.8. Akce na začátku srpna: Po krajech vinařských a Znojemské podzemí

Na dnes jsme se domluvili, že pojedeme po vinařských stezkách Vinobusem.

Nastoupili jsme hned zrána, aby nebylo tak horko při koštu vínka. A to se vyplatilo, páč jsme navštívili velmi zajímavé místa a dověděli se leccos i o historii a jiných akcích. Vínka bylo co hrdlo ráčilo, my jsme byli střídmí a koštovali s rozvahou. Jiřka degustovala na všech 7 stanicích, já jsem ze zdravotních důvodů půlku vynechal. Akce byla zajímavá a pro milovníky vínka a historie vinařství přínosná. Nakonec jsme dostali jeden voucher v akci "Znojmo zadax", a tak plán na další den byl jasný. Večer jsme měli zas chuť na vínko, ale jsme se nedostali ke koštu hradní vinotéky, jejichž služeb jsme z nepochopitelných důvodů nemohli využít. Jejich škoda.

Na druhý den jsme se tedy domluvili, že půjdem do Podzemí a kdyby to nevyšlo, půjde Jiřka na Radniční věž. Ráno jsem zašel do pokladny a získal vstup na desátou hodinu, načež se náležitě připravili a načas se dostavili. Prohlídku vedl sympatický mladík a my jsme si poslechli pověsti a prohlídli plánovanou trasu znojemského Podzemí. Já už po několikáté, ale pořád bylo o čem přemýšlet. V podzemí byla ta správná teplota na košt vínečka, čímž jsem dohnal deficit ze včerejška a skóre bylo fifty-fifty. Kupodivu tam bylo zavěšených pár netopýrů (živých). Jiřka byla z víkendu nadšená.

  • už je naplánovaná akce do Břeclavi- a vyšlo to na to 22. a 23.8.

"První  muška

Po delší době po letošním koronavirovém bláznění jsme se jako zdravé jádro domluvili na společné  klasické vyjížďce "Muška" po LVA. Po trochu hektickém domlouvání a přesouvání termínu jsme se nakonec o víkendu  22. -23.8. sešli. Příjezd byl zvolen na sobotu do 10.00 hod. Jako první vlaštovka dorazil Pavel. Než stihl vybalit kolo a batožiny, dorazila Jiřka a tradičně, prej ti co to mají nejblíž přijedou poslední dorazila Věrka s Jirkou a moje(Anička, kdyby někdo nepochopil) maličkost doladila poslední úpravy zevnějšku a mohli jsme vyrazit. Jako cíl jsme si v první části zvolili Janohrad, cesta byla příjemná, počasí horké a lidi houfně ani nejezdili ani nechodili. Na Janohradu jsme dali přestávku na pití a případnou malou svačinku. Usadili jsme se ke stolu , že prohodíme pár slov a osvěžíme se, ovšem v ten moment jsme byli v obložení vos. Po chvíli jsme to sezení vzdali a ubírali jsme se na další cíl - Nový Dvůr a Tři grácie. Trochu jsme se po cestě "poštengrovali", že Pavli. Dovolila jsem si moc , předjet šerpu. Po takovém vysílení jsme trochu odbočili z vytyčené trasy a dali si oběd v Lednici. Všem moc chutnalo. Každý okusil z jiného soudku a všechna jídla byla chutná. Po odpočinku jsme pokračovali v jízdě se zastávkou Tři Grácie, někteří na kafíčko, někdo na Aperol spritz a někdo jen tak, pokochat se.  A pak už hurá zpět, aby se kolečko uzavřelo.
Ovšem nebyli bychom to ani my, aby se někomu něco nestalo. Tento jsem byla na řadě já, těsně před dojezdem jsme měli s Jiřinkou menší kolizi a já dostala defekt. Tak jsme se důstojně rozloučili s Věrkou a Jirkou, kteří pokračovali k domovu.  Stihli jsme se ještě domluvit na společném večeru u ohýnku .Já se snažila  u benzínky aspoň kolo trochu nafouknout, ovšem ani ´tuk. Tak kolo bylo mnou dotlačeno domů, za účasti doprovodu  v podobě Pavla a Jiřinky. Pavel opět ukázal jako gentleman a  zkušený opravář, vyměnil mi duši na kole. Díky..... Pak nastal čas všechna kola uklidit, hodit rychlou sprchu, odpočinout si a vyrazit vstříc noci. Přesunuli jsme se k Věrce s Jirkou, kde už bylo nachystáno na grilování a jako lahůdku Jirka naložil srnčí, bylo úžasné, měkoučké, jen se na jazyku rozplývalo. Trochu se popilo, zavzpomínalo a život jsme si prodloužili smíchem. Zábava byla ukončena půlnocí, přesun na základnu a v jednu už jsme všichni chrupkali spánkem spravedlivým.
V neděli se trochu přispalo, dala se pozdní snídaně a účastníci se rozjeli do svých domovů. S přáním šťastné cesty jsme se rozloučili.
Tož tak."
autor: Anička

září:

  • vinobraní zrušeno
  • 5.9. Na skok k mámě. Ještě jsem netušil, že to nestihnu ani na Vánoce...
  • 12.- 13.9 Namísto vinobraní polosoukromá akce po chvalovických stezkách s koštem burčáku. Díky průvodci z Vinobusu známe podrobnosti:

Burčáková muška

"Otevřené sklepy a degustace své produkce nabízí vinaři z Hnanic a Šatova, Konic a Popic, Vrbovce, Božic, Nového Šaldorfa, Havraníků, Chvalovic nebo také ze Znovínu Znojmo a Vinařství LAHOFER. S nabídkou vína přichází také spolek Hudba Znojmo spolu s destinační společností Znojmoregion, které najdete v centru města na ulici Obroková.

Jedinečná akce takového formátu bude na Znojemsku vůbec poprvé..." Tolik reklamní zpráva Znojemské besedy. My jsme plánovali udělat svou cestu za burčákem, v duchu tradice Tour de Burčák, která se letos z objektivních důvodů nekonala, resp. byla to rovnocenná náhrada a možná i lepší, páč nás po trase potkávalo různé občerstvení.

Postupně jsme zjišťovali, jak to funguje včetně svozu zákazníkú autobusy. Dostalo se nám teda luxusu v otevřených sklepech, připraveného občerstvení a koštu autentického vínka a burčáku přímo od zdroje. My se této akce zúčastnili na kolech, což mělo své výhody ve svobodné volbě trasy a výběru burčáku, kterému jsme dali přednost. Dokonce jsme našli i ten červený. Nedílnou součástí je i trénování technických dovedností našich dam, což už se stává pomalu tradicí a uvidíme, čím nás toto nezaježděné elektrokolo i dámy samotné překvapí :)). 

Akce probíhala dle stanoveného harmonogramu, vyjma časových ztrát a zajížděk, ale to už patří ke koloritu našich výprav. Taky jsme si mohli vyzkoušet krom dobrého asfaltu i vzorek horského terénu, hrbolatých polňaček a těšít se napočtvrté kýženým Havraníkům. Ujeli jsme, někteří už s vyplazeným jazykem, 34 km. Bylo nadměrně horko.

Pavel

​Využil jsem jeden týden na svůj relax a zavítal jsem do Blavy, prý si vyjedeme se ségrou na kola. Samozřejmě elektro. Musím říci, ze Yamaha má velmi dobrý výkon a jsem nemohl šlapat plným tempem do kopců. A tak jsem notně zaostával. Ovšem taky brzy vymačkali kapacitu, ale s tím počítali a při návratu si u Elenky částečně dobili. Mně bošák vydržel, ale za cenu vyšší námahy. Podobně jsme na druhý den vypravili do lesů, našli jsme i trochu hub, bude dobrá smaženice. Kapacita vyšla na doraz, já jsem měl ještě 15%. Být volnější tempo, tak vydržím ještě víc. Nicméně, motor Yamaha je velmi dobrý, chybí ale technika šlapání a.trekový Haibike není do těžkého terénu a švagr se bál defektů jako čert kříže a vybíral jen asfalt. Pro případ defektu není zařízen a pravděpodobně jej nikdy nelepil, proto má vždy v pohotovosti řidiče s autem. Já bych raději do terénu a neplahočit se po městě. Takže můj Bosch ani účel nejsou porovnatelné. Na třetí den jsem už jen vyrážel domů, čekala mne příprava na Vysočinu. Nakonec, bylo to na poslední chvíli, o den později byl zakázán přejezd hranice bez testování na Covid. Ujeli jsem přes sto km, ale tempo a horko mi nesedlo. 

  • 17.9. Houbobraní na Vysočině

Na toto houbobraní jsem se těšil a posléze právem spokojen. Jel jsem pod Landštejn a utábořil se v kempu. V poledne jsem se vybral omrknout houby a ještě jednou k večeru a měl jsem splněno. Objevil jsem větší náležiště lišek, pak hnědáků, borováků, nasbíral jsem klouzky zrnité, míň dubáků, občas suchohřib, křemenáč a na polévku pár masáků, čírůvky fialové i pár menších pýchavek. Na druhý den jsem byl ještě dvakrát na houby, Některé jsem pak vyřadil v lese a zaměnil za lepší. Byl jsem nadmíru spokojen, a to jsem netušil, že o týden začnou václavky v neuvěřitelném množství. Kolo jsem nevyužil.

  • 19.9. MVS-TdB Jediná akce MCT  taky zrušeno.  

říjen:

  • Vrbovecké vinobraní s Hroznovou kozou
  • Podzimní Prýgl  zrušen
  • soukr. oslava narozenin(J)

listopad:

  • oslava narozenin (M)

prosinec:

  • oslava * 2.12.2019 (M)
  • advent ve ZN
  • 14.12. adventní kafé Brno pokud nebude karanténa...
  • vánoce soukr.
  • Silvestr soukr.

Nakonec se zadařilo najet na tu bídu přes 2000 km