Pěškobusem do Klentnice
Dnes jsem zlanařil geokáčata Toma a Marťu a vybraki jsme se pěšky na kešky do Klentnice. Marti se moc, pravda, nechtělo, a první kilometr brblala jako správná ženská, ale pak už to rozchodila a byl klid.
U kočičí skály byla první zastávka, kde hledal své štěstí Tom. Nakonec se mu to s malou nápovědou povedlo, což vzhledem k jeho věku (8) je odpustitelné.
Tedy jsme se zapsali symbolicky taky a já vyzvedl svůj první životní GC(geocoin).
Pak začlo bouřit a my s hrůzou pozorovali černé mraky stahující se k Pálavě. Cvíli děcka propadali panice, nakonec jsem rozhodl, že do Klentnice je to blíž než do Mikulova a tam se schováme.Naštěstí nad Pálavou ještě nepršelo a tak jsme vystoupali k Sirotčímu hrádku pro kešku u jeskyně, kde jsem vložil GC, aby putoval dál. Pak ještě rychle na Stolovou horu, kde se nám - díky pomoci od Zdenuli při luštění bylinek a Majky při počítání souřadnic, a taky díky kompasu- poměrně brzy povedlo najít kýženou kešku. Za doprovodu hromů a prvních kapek jsme pádili dolů, naštěstí to ještě vydrželo hodinu, než jsme přicupitali domů, i když všude okolo zjevně pršelo. Pak ještě zalogovat na internet, to už přímo lilo ale my už byli v suchu.
Výsledek dnes Tom3, Marťa2 a já 1; celkově tedy Tom4, Marťa22 a já 42.
Článek se dokončuje