Jubilejní 10. ročník slavného Cyklomaratónu se konal v Újezdu dne 18.-19.6.2010.
Popis trasy
Okruh měří 28,4 km a vede z Újezdu od kostela, mírným sjížděním směr Žatčany (4.km), prokličkuje se dědinou po hlavní, pak se najíždí doprava na státní Brno-Hodonín a po 200m z ní odbočuje vlevo na Měnín, kde je první mírné převýšení až do dědiny. Odtud zas klesání až na konec, z něj se vyjíždí rovinkou a pak kopeček nad dálnici D2 (10.km) a hned za ním prudký sjezd dolů, ale hned se vyjede krátký smrťák do Blučiny a zde už kopce na dlouho končí. Blučina se prokličkuje až k centru, jež z dálky svítí nedalekým kostelem (12.km), tu se odbočuje doprava směr Opatovice, Rajhradice a taky tyto dědiny se v klidu projedou téměř po rovině.
Za Rajhradicemi (18.km) se odbočuje doprava na Otmarov a Telnici; tady je dlouhý táhlý kopeček, naštěstí skoro vždy s větrem v zádech a tak se vyjíždí docela dobře, za ním rovinka s klesáním, kde si možno odpočinout a přejede se vlna nad dálnicí D2, kde následuje svižný klesák až do Otmarova.
Otmarov se projíždí lehce, rovinka nebo mírně dolů, za ním do kopce, v kopci vlevo na Telnici (22.km), zde je rovinka prokládaná stoupánímí a už se vjíždí do Telnice, mírně dolů a rovinka až na křižovatku hlavní silnice u kostela (25.km). Zde se najede vpravo a po 100m ji opouštíme vlevo kolem Orlovny, kousek do kopečka a pak mírně dolů až ke kolejím (26.km).
Za kolejemi odbočujeme doprava kolem nádraží, kde je mírný klesák a možno spočnout před posledním kopcem okruhu, který je naštěstí dost krátký a to už se dostaneme k hlavní silnici (Sokolnice - Újezd), tedy odbočujeme na stopce doprava a před námi je konečně Újezd po dlouhé, odpočinkové cestě z kopce až ke kostelu. Provětráme se, vystydneme, dobře vymyšleno, najednou je únava pryč a člověk se zas hrdě hlásí do dalšího kola...
Jak se jelo
Příprava na závod
Před závodem jsem měl natrénováno cca 800 km, což nebylo špatné. Jako vždy mi ale chyběly delší závody, které by zpevnily "posez" a kromě toho i ostatní partie těla, kreré se pak začly hlásit.
Také kolo bylo rozhozeno a už nešlo kloudně řadit, vše rachotilo a vrzalo. Ráno se spustil liják a já přešlapoval, co bude, nakonec jsem si řekl, že kolo stejně potřebuje opravu a tak jsem vyrazil do obchodu pro řetěz a blatníky. Ještě bylo dost času vše dát dokupy, tak jsem tedy měnil řetěz, ladil převody a promazával a dotahoval, co se dalo. Také špalky byly ojeté, v zadu přišly nové a přední jsem obrousil, vypílil drážky a vše seřídil. Konečně to i brzdí! Ještě přitáhnout vrzající kliku a hotovo. Nachystal jsem i patřičnou výbavu, zejména svítilny a dostatek nabitých baterek, lepení, hromadu oblečení a doufám, že jsem na nic nezapomněl.
Pak už nezbylo, než naložit vše do auta a vyjet. Po cestě se spustil další liják a to mě moc nenaladilo, dokonce se objevily i zaječí úmysly, nakonec jsem přesvědčil sám sebe, že dělám správně a tak jsem dojel, v úžasu po suché cestě od Hustopečí výše, což byl pouze přechodní jev.
V Újezdu jsem se přihlásil před 14. hodinou, pak jsem měl dostatek času vše vybalit, dokonce i blatníky namontovat, to už ale za občasného útěku do auta před deštěm. Pak ale byl klid a vše se sušilo, jal jsem se fotit, ale ouha, karta nebyla ve foťáku a tak jsem měl o starost míň, ještě jsem tedy projel kousek po dědině abych zkontroloval řazení a brzdy, vše v pořádku jen řetěz občas střílí po ztuhlém spoji; okouknul jsem děvčata, konkurenci, technické novinky a známé tváře, to už se blížila 16. hodina a provokativně, leč prozřetelně jsem se postavil naboso ve šlapkách na start. Sebou ještě kraťasy, triko, brýle, bez přilby, kterou jsem zapomněl na Slovensku, v kapse lepení a na kole pumpičku a pití. Toť vše.
Závod
Odstartováno jest! Dokonce přímo z Říma Jurisem, který to vše spískal... Tedy jede se jak o duši, držím tempo a nepropadám se, čumím na tachec a nevěřím vlastním očím, 30 se drží téměř celou trasu, samozřejmě v závěsu, kromě kopečků, kde to spadne na 22. Dokonce, na rozdíl od minula, mohu kloudně dýchat, bez příznaků infarktu, a do cíle dorážím v čase 1:05, pokračuji hned dál a ani druhé kolečko nebylo špatné, myslím 1:10. Jelikož se mi osvědčila taktika dvojkoleček, tak teď dávám krátkou pauzu, doplňuji čaj a něco zhltnu a už jedu dál, to už na obzoru bouří, třetí kolečko je ještě v klidu a do čtvrtého jedu vstříc bouři, která už řádí u Blučiny. Za Blučinou studený slejvák, blesky a já se nemám kam schovat. Další dědina je v nedohlednu a než jsem tam dojel, byl jsem už zmoklý a liják se změnil na déšť, schovávání už nemělo smysl, leda bych vystydl a to jsem v tričku nechtěl riskovat, zde jsem ocenil nové celoblatníky a šlapky, které sice zmoknou, ale rychle uschnou, lituji přilbu co by mi alespoň trochu chránila hlavu, ještěže nabyly kroupy :)). Jedu tedy dál, to už se ozývá koleno a našlapuju už opatrně, v Rajhradicích se v čekárně schovává tlupa lehokolistů, vyzývám je dál, ale váhají, pořád prší, ale přede mnou polosuchá cesta, jede to se mnou a přivedl jsem to až do cíle. Mezitím nad obzorem vykouklo poslední sluníčko a krásná 180°dvojitá duha nás doprovázela posledních 10 km a stála za to zmoknutí... Zde tedy delší pauza, cca 21h, mám za sebou první stovku, utírám hlavu, převlíkám se do suchého a teplého, zde jsem ocenil dobré staré kraťasy ze šusťákoviny, které mi zachovaly suché slipy, což je mimořádně dobrý pocit a jdu na horký čaj.
Natáhnu se v autě, spočnu, dávám první brufen, déšť ustává, je 22h a jedu do pátého kola.. Beru pláštěnku na nosič, kterou vozím zbytečně do konce závodu. Taky kšiltovku, páč hlava není pořád suchá.
Páté a šesté kolo v pohodě, prášek zabírá, ale už zvolňuji tempo na 1:30 na okruh, dávám zas pauzu na osvěžení, ponožky na nožky, opět krátká pauza a budu pokračovat, to už jsou myslím 2h ranní, když jsem na startu dalšího dvojkolečka. To končí za ranního kuropění v 5 h, zároveň s prvními kapkami deště a tak přerušuji závod, dávám občerstvení, převlek do suchého a natáhnu se v autě na příští dvě hodiny.
Probuzení bylo těžké, nohy nedrží a tak dávám další brufík, dávám poprvé tenisky s ponožkami, uschráněné od deště a to je paráda, nezávidím některým igelitové sáčky na nohách, no... další dvě kola zvládám jen z posledních sil, to už zlobí celé tělo, zejména záda, za krkem, ruce, lopatky a samozřejmě zadek, kupodivu kromě kolena, trvá to celou věčnost a kalkuluji, že rekord už nebude, maximálně zopakuji svůj minulý výkon, tedy usuzuji, že zvládnu ještě max. dvě kola časově, za předpokladu hodinové pauzy na oběd a když si nechám na poslední kolo dvě hodiny. Dávám hned další, už jedenácté kolečko, abych měl namlíto dopředu. Po tomto trojkole, které jsem skončil ve 13h, dávám tedy pauzu, teplou polévku, výbornou klobásu a horký čaj a poslední brufík a mám půl hodiny, kterou prochrápu v teplém autě. Sluníčko už pálí a udělalo se krásně, ale v dáli zataženo, za chvíli vyskakuji a mám obavu, že 2 hodiny na kolo nebudou stačit, vyjíždím tedy krátce před 14h a to bylo opravdu už jen čestné kolečko; po cestě mě předbíhají všíchni, co dávají také poslední kolečko a s velkou slávou v 15:45, tedy s průměrem 15 km/h, dojíždím toto poslední kolo.
Zvládl jsem tedy 12 kol x 28,4km, čili cca 340 km během 24 hodin. To vše by nebylo možné bez dokonalého servisu, s občerstvením, stravou a ostatním zázemím. Na 400 km metu jsem tedy nedosáhl a cítím, že na ni nemám fyzické předpoklady. Teoreticky bych toho mohl dosáhnout za předpokladu radikálního zhubnutí (momentálně 100 kg s botama), lepší fyzičkou (zejména natrénováním na kole), případně s lepším kolem, ale to jsme už v kategorii úvah "kdyby". Se sebou jsem spokojen a mám alespoň do budoucna před sebou jasný cíl.
Po závodu
Konečně je to za námi, myslím, že nikdo by už nechtěl další kolo, únava je na všech, co jezdili celý den, vidět a čeká se na vyhodnocení. Mezitím mytí, převlečení, balení kola a trochu pokec, porovnání výkonů kolegů soupeřů, spatřuji známé tváře z předchozích závodů, obdivujeme technické novinky lehokol, tandemů či ponorek, hezké, chybí tu jen pověstný Jarda s koloběžkou, vytratily se zajímavá dvoulehokola s obráceným posedem, škoda, to se jen tak nevidí...
Vyhodnocení, předání pamětných glejtů, rozloučení a odjezd.
Letos tedy počasí přálo, déšť nebyl trvalý a chladno mi vyhovuje. Trochu protivný protivítr, sice ne silný, ale foukal skoro pořád první dvě třetiny trasy. Čekání na vlak 2x, bez defektů a nehod.
Pořadatelům děkuji za vytvoření kvalitních technických podmínek, s vynikajícím zázemím a všem za přátelskou atmosféru. Nashle někdy příště!
Pavel, startovní č.121
maraton
(Verča, 21. 6. 2010 19:58)