2.10.2010 Koulení Birkova kola s kačerským doprovodem
Pátý ročník koulení Birkova kola je za námi a zatím mám plných 5 zářezů. Tentokrát to bylo se slabší účastí MCT, kterou jsme reprezentovali pouze s Milošem. Miloš ale hned zmizel z dohledu, měl hodně focení a své plány. Tak jsem se věnoval kešerům, jichž jsem přizval na souběžný cykloevent Birkovo kolo III. Zde mi s přípravou "píchla" Jiřka, za což má u mě tučné plus :))
Na start jsem se dostavil tentokrát brzy, bylo ještě liduprázdno, ale už zde byli první kačeři a rychle přibývali další. Tak se ten nával povedlo rozložit na delší časový úsek a docela jsem stíhal. Vydal jsem pár posledních pokynů, které jsem musel víckrát opakovat kvůli nově přicházejícím, pak již nastal frmol, náměstí se zaplnilo a do toho hudba a mikrofon pořadatele a to už mě nikdo neposlouchal.
Bylo odstartováno a první kouleči kupodivu asi po minutě již měli přepílen strom a jali se vyrábět kolo :)) To už prchali zadem do lednického parku a pěkně dokola kolem Minaretu, což sice Birk vynechal, ale kouleči to měli jako zahřívací kolečko a hlavně zaučovací autoškolu skupiny L- řízení loukoťového kola. Po vyběhnutí z parku již všichni náležitě zvládali své řidičské umění a bylo jim povoleno na silnici do normálního provozu. Pravda, prozřetelně ještě měli možnost dotrénovat na turistické cestě a další kurs koulení bahnem, takže v Bulharech byli už všichni profíci. Akorát lekci v navigaci ošulili, a tak se jedni vraceli zpět do Lednice, jiní zapomněli odbočit ve Strachotíně nebo jim zabloudil doprovod. Na jejich obranu nutno ovšem podotknouti, že značení bylo občas mizerné, čili žádné. Chyběla značka ve Strachotíně, Opatovicích či Rajhradicích, v Židlochovicích už kupodivu tentokrát byla, za Židlochovicemi již nikoliv a jinde to bylo značeno dobře.
Prohodil jsem pár slov s lednickými kluky, pak s dívčím triem Naživo a ještě s baletkama v sukýnkách, když hlavní baleťák skolaboval s kotníkem a potřeboval nůž, na odříznutí ne kotníku, ale mohutné bandáže. Pokud vím, tak nepomohla... Taktéž jsem doprovázel jednoho osamoceného kouleče, kterému zabloudil doprovod ve Strachotíně, dalším jsem fandil nebo je doprovázel.
Nám, co trasu známe již se zavřenýma očima, se to nemohlo stát ani po osvěžení červeným burčákem, kterého jsem si natankoval litřík, navíc jsou terazky už ty chytré mašinky, co nás navigují a sšlo se nás dnes tolik, že pomalu začínáme koulečům konkurovat. A tak jsem se věnoval své zálibě konečně jsem mohl hledat své poklady, aniž by si někdo ťukal na čelo.
To jsem ale hezky odbočil a tak se vraťme na trať. Tedy po vyrazení posledních koulečů jsem ještě chvilku kecal s belzebotem, od kterého jsem obdržel putovní travelslug, což jsem zapomněl ukázat ostatním. Pak jsem vyrazil na trasu už mimo park, páš tam jsem byl včera při údržbě keší. Ještě potkávám Aničku, která nestíhala a taky již nic nestihla, akorát tak prohodit pár slov a už jsem valil, před jezem bahno jako vždy ale tentokrát nevídané a kouleči se trápili, to to byla zrada, naštěstí se dalo vedle po poli; pak už byk chodníček na hrázi a dál už jen asfalt. No budiž.
Jako první kešuli jsem měl zaměřenou Tajemnou propadlinu a když jsem dorazil k ní, zrovna slízal ze stromu kačer Rastafa, tak jsme hodili řeč, poradil kde co hledat, ale na ten strom jsem si netroufal. Při odchodu dorazil Alchymist jež se ujmul role lezce a vzal zavděk i popruh od kolegy, zapsal nás tedy, i když jsem si to nezasložil, pokecali jsme chvíli a při odchodu jsme ještě potkali další kačery, kteří bloudili zespodu a nasměrovali jsme je.
Další štací byly Věstonice u burčáku, byl jsem tam přesně podle plánu v 11:02, trupa nikde, tak jsem vystál frontu na dobrý červený burčák a natankoval litřík. Jo, ten letos tedy byl! Dál už to šlo hladce, akorát za Strachotínem jsem potkal zoufalého kouleče, jemuž se ztratil doprovod a tak jsem ho doprovázel, než ho zase našli, ale to už seděl na cestě další kouleč- baleťák s bolavou nohou, kotník v čudu, naštěstí měl okolo sebe baletky, které ho ošetřovaly, ale pak vyrazili koulet a já tam byl ještě s ním, než dorazil Kudrnův štáb. Baleťák už zřejmě nedokoulel, a jak skončily ty jeho dvě děvčice jsem ještě nezjistil.
Pak jsem tedy odbrzdil a nabral tempo k další štaci, byl jsem tam opět podle plánu v 12:10, dal jsem i svačinu, ale nikdo nedojel a tak jsem myslel, že jsem poslední. Nabral jsem tedy šílené tempo a za Žabčicama jsem dojel tlupu Pladina, Ladiina, Chrostu a Ozziho, jak lovili PPS, tak jsem se přidal a byl s nimi až do Židlochovic. Tam jsme ještě nabrali Krti(č)ku a Vendina, odlovili cukrovarskou mysterku (za výrazné nápovědy Chrosty), "ptačí" Cyklo Brno-Wien, Zahradnickou, Robertsville a to bylo snad vše, taky ještě Cyklo Brno-W. pod mostem, ale tu jsem měl už z minula; další ještě hledali marně kolem pomníku; to už bylo 14 hodin a už volala Jiřka, kdeže jsem, ale já dodržoval časový harmonogram podle jejího loňského tempa a tak jsem měl ještě čas i do Lidového domu v Blučině, kde dobře vaří, tentokrát byla terasa zavřená a my obsadili půl hospody na pěkně dlouhou chvilku. Už tam bylo 10 kačerů, někteří pak odešli, další tlupa pak přišla a tak nás bylo celkem dost, poslední logování a výměna Trackable items, ale už jsem se nemohl dál zdržovat a rozloučil se, vyrazil na cestu, projel dědinami, známými z K24 a tedy jsem nezabloudil, páč značení zde nbylo opět mizerné. V Modřicích jsem se jal odlovit kešuli Feromonový lapač, nejdřív jsem byl na špatné straně řeky, pak jsem obešel na správnou a kešku našel hned, ale byla zamčená na kód. To jsem začal nadávat, jak může být tradička zamčená, ale já jsem si nepřečetl hint, páč jsem měl dojem, že si owner dělá srandu. Naštěstí se objevili K.+V., Vendin našel i hint a tak byl "logbook" na světě. Jo, zas něco nového! Pak jsme jeli spolu až do Brna, ještě jsme vylovili novou Svitava/Svratka a po cestě ještě Inline-jez, kterou jsem já už měl, ovšem ještě na původním místě. pak jsem si jel pro prémii do Cykloworldu, posléze jsme opět dohnad kolegy K.+V. u Inline Boží muka, kterou už mám a pak se rozloučili. U dalšího mostu jsem objevil Dryjaka, byla to opět Inline-Svratecký most, pomáhal jsem mu hledat, ale nějak tam nebyla a tak jsem mu utekl, páč Jiřka už stepovala na Radnici a znáte ženské, když musí čekat na chlapa.
Na radnici Jsem se dostavil v 19:07, tedy přesně podle plánu v normě, bylo zde pár kačerů, ale byl tam kravál, objevil se Dryjak, který hlásil, že našel, co hledal, pak jsem ještě vyfásnul památný list, to už mě objevila Jiřka, která vítala delegaci MCT chlebem a solí, tentokrát v podobě jahodové buchty, vynikající jako vždy, a já jsem jí na oplátku přenechal vzorek toho dobrého červeného burčáku z Věstonic. Pak jsme šli na stanici, abych si koupil lístek, Opět jsme se propletli s Dryjakem, ona prchla domů a já jel znovu na radnici, páč jsem měl ještě hodinu času. Konečně jsem tedy poprvé viděl i vyhodnocení soutěže, ale bylo tam málo lidí, páč, jak jsem se později dověděl, byly na Svoboďáku Pivní slavnosti.... škoda... Ale to se už objevili Belzebot s Polasem, konečně jsme tedy mohli hodit řeč, měli velmi zajímavý den, o kterém Polas zajisté napíše; čas ubíhal a tak už jsem se definitivně rozloučil s nima i s Brnem, nasedl na osobáček a poklimbával do BV.
Závěrem nutno poděkovat všem kolegům, koulejícím a zúčastněným, vyšlo nám i dobré počasí a pokud vím, zatím až na Bohusze nebyly žádné kolize. Byla to paráda, lidem se líbilo a to je to hlavní, oč tu šlo. Tož, tak!
Pavel